Pro zájemce

Doporučená literatura

  • BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Introduction to information science. Chicago: Neal-Schuman, 2013, 351 s. ISBN 978-1-55570-861-0.
  • MARCHIONINI, Gary. Information concepts: from books to cyberspace identities. San Rafael, Calif.: Morgan & Claypool, 2010, 91 s. ISBN 9781598299625.
  • NORTON, Melanie J. Introductory concepts in information science. 2nd ed. Medford, N.J.: Information Today, 2010, 210 s. ISBN 978-1-57387-394-9.
  • DAVIS, Charles Hargis a Debora SHAW. Introduction to information science and technology. Medford, N.J.: Information Today, c2011, xii, 272 s. ISBN 978-1-57387-423-6.

Doporučené aktivity

Okruhy

[1.1] Informace

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jak nazýváme informace na různých úrovních reality? 57/140
    Jsou to fyzikální (neživá příroda), biologické (živá příroda), sociální (lidská společnost) a technické informace. 130/140
  2. Jmenuj min. tři  základní významy chápání pojmu informace. 66/140
    Jev v lidském vědomí, míra odstranění entropie, technická data a dokumenty, a biotické objekty/procesy, proflekse identity v kyberprostoru. 147/140
  3. Jaké jsou tři úrovně informace podle D. F. Hofstadtera? 59/140
    Je to: 1. rámcové sdělení, 2. vnější sdělení, 3. vnitřní sdělení. 78/140
  4. Co je to endocept? 18/140
    Osobnostní fond ve formě obrazu světa tvořený systémem zkušeností, představ, plánů, očekávání ad., spjatých abstrakcí hodnotového žebříčku. 161/140
  5. Co je to noumenální mrak? 27/140
    Mentální reprezentace fyzických objektů, charakteristik, vztahů, událostí a smyslové zkušenosti ve formě asociovaných idejí a konceptů. 149/140
  6. Co je to informační akt? 26/140
    Mluvený či psaný projev skládající se ze záměru měnit stav světa, provedení realizované různými nástroji a technikami a efektu komunikace. 153/140
  7. Co je to entropie (entropy)? 28/140
    Míra neuspořádanosti soustavy, růst vyjadřuje přechod od organizovaných, nepravděpodobných stavů ke stavům chaotickým, pravděpodobným. 148/140
  8. Z jakého pohledu zkoumá informaci Shannonova teorie informace? 64/140
    Teorii informace zajímá pouze míra informace reprezentovaná bity a bajty, vyjadřující syntaktické uspořádání zprávy, ne její význam či vliv. 156/140
  9. Co je to dokument (document)? 29/140
    Materiální evidence, jakýkoli znak uchovaný/zaznamenaný za účelem reprezentace, rekonstituce, ověření materiálního/intelektuálního fenoménu. 155/140
  10. Jmenujte tři základní způsoby použití pojmu informace podle Michaela Bucklanda. 85/140
    Je to informace jako proces, informace jako znalost a informace jako věc. 74/140
  11. Jaké jsou základní druhy biologické informace? 50/140
    Patří sem genetická informace, látky tvořené uvnitř organizmu (neuronální, endokrynní a imunitní systém) a ontogenetická informace. 144/140
  12. Co je to proflekse. 19/140
    Je to reprezentace osobní identity produkovaná vědomými a nevědomými činnostmi a interakcemi s lidmi a počítačovými agenty v kyberprostoru. 150/140
  13. Co je to exoinformace? 22/140
    Jde o vedlejší informační produkt životních procesů a inf. chování, střípky informací nevědomě/mimoděk šířené každodenními činnostmi lidí. 161/140

[1.2] Informační věda

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jaké problémy definují informační vědu? 45/140
    Informační vědu definuje problém komunikace, problém literatury a problém informačních systémů. 105/140
  2. Uveďte tři roviny komunikace a určete, kterou z nich se zabývá informační věda. 87/140
    Komunikace probíhá na rovině syntaktické, sémantické a pragmatické, přičemž informační vědu zajímá poslední z nich. 131/140
  3. Kdy a při jaké příležitosti vznikla informační věda? 60/140
    Konec 19. století - prototyp hypertextu P. Otleta - MDT, 1945 v článku „As we may think” hypertextový stroj V. Bushe - MEMEX. 133/140
  4. Kdy a proč došlo ke spojení knihovnictví a informační vědy? 66/140
    Oba obory splynuly koncem 60. let, informační věda ukotvila studijní obor na univerzitách, knihovní věda získala punc experimentální vědy. 149/140
  5. Kdo a kdy založil knihovní vědu? 35/140
    Knihovní vědu založil Martin Schrettinger v roce 1808 publikací stejnojmenné učebnice o uspořádání sbírek knihovny a katalogu. 137/140
  6. Co jsou to i-školy? 20/140
    Je to hnutí škol zkoumající všechny formy informací ve vědě, obchodu, vzdělání a kultuře disponijící nejmodernějším vybavením včetně laboratoří. 166/140
  7. Co je to životní cyklus informace? 36/140
    Je to model procesů, jimiž prochází zaznamenaná inf. od vzniku, shromáždění, zpracování, uložení, vyhledání, distribuci, využití a zničení. 158/140
  8. Co je to společenská zprostředkovatelská funkce? 52/140
    Je to péče o zaznamenané znalosti jejich zpracováním do organizovaných sbírek dokumentů tak, aby mohly být rychle a spolehlivě nalezeny. 146/140
  9. Co znamená, že je informační věda metavědou? 50/140
    Není vědou nad ostatními vědami, ale její předmět - přenos znalostí v dokumentárních produktech - prolíná celým spektrem konvenčních věd. 154/140
  10. Jaká nová informační povolání se v posledních letech objevila v zahraničí? 83/140
    Knihovník vzdělávacích služeb, digitální či komunitní; cybrarian; informační kurátor či kouč; znalostní šampión či navigátor; komunitní misionář, datový archeolog. 186/140

[1.3] Informační etika

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Kdo a kdy poprvé použil pojem informační etika? 51/140
    Pojem informační etika poprvé použili nezávisle na sobě Rafael Capurro a Robert Hauptman v roce 1988. 108/140
  2. Jak je definována informační etika? 38/140
    IE je umění a věda zvyšující citlivost a uplatňující metody posouzení morálních hodnot a jednání při aplikaci informací a IT ve společnosti. 157/140
  3. Čím se podle Capurra zabývá popisná a hodnotící rovina informační etiky? 81/140
    Popisná teorie mocenských struktur a jejich vlivu na přístup k informacím, hodnotící rovina kritizuje morální přístupy v inf. sektoru. 145/140
  4. Jaké jsou tři základní historické problémy informační etiky v západních zemích? 90/140
    V antice je to problém svobody projevu, v novověku problém svobody tisku a v současnosti problém svobodného přístupu. 125/140
  5. Jakými oblastmi se informační etika primárně zabývá? 59/140
    Jsou to právo na a obchod s inf., ochrana soukromí a autorských práv, intelektuální svoboda, zneužití inf. a ICT, profesní etika inf. oborů. 151/140
  6. Co je to počítačová etika? 30/140
    Počítačová etika analyzuje společenské dopady počítačů, postupy jejich etického užití a řeší morální dilemata související s informatizací. 160/140

[1.4] Informační společnost/informační průmysl

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Kdy a proč se začíná formovat informační společnost? 59/140
    Vzniká v důsledku obchodní krize 19. stol., kdy řízení energeticko-materiálních procesů potřebuje odpovídající růst využívání informací. 155/140
  2. Podle jakých kritérií rozlišuje Frank Webster různé teorie informační společnosti? 91/140
    Teorie informační společnosti jsou založeny na kritériu technologickém, ekonomickém, prostorovém, kulturním a kritériu zaměstnanosti. 144/140
  3. Jaké znaky charakterizují dle Schemetové a Curtise informační společnost? 79/140
    Informace zbožím, inf. průmysl, inf. práce, vnitřní propojenost, komplexní mediální prostředí, interakce technologického a sociálního pokroku. 156/140
  4. Co je to globální informační infrastruktura? 48/140
    ICT struktura vestavěná v ostatních strukturách, sociálním uspořádání a technologiích, umožňující vykonávat informační činnosti. 147/140
  5. Co je to informační superdálnice? 36/140
    Vysokorychlostní síť spojující superpočítače, terminály a digitální knihovny, umožňuje spolupráci na dálku a neomezený tok digitálních dat. 157/140
  6. Jaké oblasti a činnosti služeb tvoří informační průmysl? 64/140
    Tvorba a prodej, zpracování a rozšiřování informace, výroba zařízení pro zpracování informace, vysoce specializované služby vázané na výzkum. 158/140
  7. Vyjmenujte nejstarší komerční databáze a databázová centra určená primárně pro výzkumný komerční sektor. 119/140
    Jsou to SDC Orbit, MEDLARS, DIALOG, OBAR, Lexis-Nexis, ISI, Springer, Jstore, Thomson & Reuter. 95/140

[1.5] Informační politika

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co je to informační politika? 31/140
    V užším významu zákony, předpisy a veřejné zájmy, které podporují, brání či regulují životní cyklus informace, v širším společenské mechanismy pro kontrolu informací a jejich společenské účinky. 221/140
  2. Kdy a v jakém kontextu se formují první národní informační politiky? 75/140
    První národní informační politiky vznikají v 60. letech 20. stol. díky studené válce, závodům v dobývání vesmíru a vzniku nových technologií. 158/140
  3. Co je to e-inkluze? 19/140
    Je to strategie informační společnosti proti chudobě a sociálnímu vyloučení. 84/140
  4. Jaké jsou tři úrovně digitální propasti? 46/140
    Primární se týká přístupu k ICT, sekundární rozdílů uživatelských znalostí a dovedností, terciární vlivu kultury, politiky a ekonomiky. 151/140
  5. Co je to e-participace? 23/140
    E-participace zahrnuje všechny procesy, které zapojují občany do veřejných rozhodovacích procesů a správy státních záležitostí pomocí ICT. 153/140

[1.6] Informační architektura

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co to je informačí architektura? 34/140
    Konstrukce struktury a organizace informčního prostředí. 60/140
  2. Co je to nalezitelnost (findability)? 37/140
    Nalezitelnost je míra snadnosti identifikace informace uživatelem, obsažené ve webovém sídle, ať již z jeho vnějšku či uvnitř tohoto sídla. 152/140
  3. Co je to design zaměřený na uživatele (user-centred design)? 64/140
    Je to návrh informačních prostorů či produktů, který vychází ze zkušeností uživatelů při řešení jejich vlastních problémů. 142/140
  4. Jaké činnosti provádí informační architekt při budování základních prvků informační architektury? 111/140
    Informační architekt provádí strukturování, organizování, klasifikování, popisování (labeling) a tvorbu navigace v informačním prostoru. 150/140
  5. Vyjmenujte základní vzory struktur informačních prostorů. 62/140
    Tyto vzory struktur jsou kontinuum, hierarchie, lineární struktura, multicesta, matice a síť. 97/140
  6. Jaké jsou základní modely organizace obsahu webových sídel? 64/140
    Základních modelů je celkem šest: jediná stránka, plochá struktura, index, sedmikráska, přesná hierarchie, multidimenzionální hierarchie. 149/140

[1.7] Informační chování

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co to je informační chování (information behaviour)? 56/140
    Chování člověka, systému či organismu ve vztahu k informačním zdrojům a informacím. 93/140
  2. Jaké tři vlivy podmiňují informační chování? 52/140
    Informační chování je podmíněno situačně, kulturně a sociálně. 73/140
  3. Z jakých tří vrstev se skládá Wilsonův ložiskový model informačního chování? 88/140
    Informační chování, hledání informací a vyhledávání informací, informační průzkum. 96/140
  4. Jaké dva typy informačního chování rozlišujeme? 53/140
    Informační chování je buď záměrné (vědomé), nebo nezáměrné (pasivní). 83/140
  5. Co to je anomální stav poznání (anomalous states of knowledge)? 67/140
    Uživatel ví, že něco neví (uvědomění anomálie), má potřebu nalézt potřebné informace a zhodnotit, zda anomálie stále existuje. 142/140
  6. Co je typické pro metodu berrypicking? 39/140
    Vyhledávání informací připodobňuje ke sběru lesních plodů, uživatel získává informace po částech, zpřesňuje a reformuluje svůj dotaz. 151/140
  7. Charakterizujte metaforu vytváření smysl (sense-making). 59/140
    Mezera v poznatcích je příčinou vzniku informační potřeby, která motivuje uživatele k hledání informace za účelem pochopení smyslu situace. 153/140
  8. Jaké jsou čtyři stupně informačních potřeb dle Roberta S. Tylora? 72/140
    Informační potřeby jsou nejprve fyzické (viscerální), vědomé, formalizované a nakonec kompromisní. 108/140
  9. Jmenujte pět metod pro zjišťování informačních potřeb. 62/140
    Používané metody jsou rozhovor, dotazník, pozorování, deník, analýza transakčních/webových logů, citační analýza, knihovní statistiky, informační horizonty. 174/140

[1.8] Získávání informací

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co to je získávání informací (information retrieval)? 58/140
    Činnost, jejímž cílem je identifikace relevantních dokumentů či informací v informačních zdrojích pomocí dotazovacích a selekčních jazyků. 154/140
  2. Co je předmětem teorie relevance (relevance theory)? 54/140
    Efektivita komunikace. Relevance je měření efektivity kontaktu mezi zdrojem a přijímačem v procesu komunikace. 116/140
  3. Co to je přesnost v kontextu teorie relevance(precision)? 58/140
    Poměr počtu nalezených relevantních záznamů k celkovému počtu záznamů. 80/140
  4. Co to je úplnost v kontextu teorie relevance (recall)? 55/140
    Poměr počtu nalezených relevantních záznamů k počtu všech relevantních záznamů. 90/140
  5. Jmenujte pět typů teorie relevance. 37/140
    Jsou to systémová (algoritmická), kognitivní (pertinence), tematická (předmětová), motivační (emoční) a situační (užitečnost) relevance. 152/140
  6. Co je to Text REtrieval Conference (TREC)? 42/140
    Jde o každoroční sérii workshopů, využívající infrastrukturu potřebnou pro evaluaci výsledků vyhledávání informací ve velkém měřítku. 153/140
  7. Popište Cranfieldský model získávání informací. 54/140
    Vyhledávací algoritmus databáze srovnává množinu požadavků a jejich reprezentací (dotazy) se sbírkou dokumentů a jejich reprezentací (indexy). 154/140
  8. Jaký je rozdíl mezi reprezentací výrazovosti (aboutness) a existence (isness)? 82/140
    Výrazovost reprezentuje předmět, tj. o čem dokument je, existence vyjadřuje třídu, do níž práce dle své formy nebo žánru náleží. 144/140
  9. Co je to polyreprezentace? 26/140
    Polyreprezantace či multievidence je kombinace metod umožňující použít reprezentaci dokumentu odpovídající dané situaci, záměru či potřebě. 155/140
  10. Co je to tezaurus? 18/140
    Je to pojmový sémantický slovník, jazykové jednotky řazeny dle významových vztahů (nadřazené, podřazené, synonyma apod). 133/140

[1.9] Design orientovaný na služby a uživatele

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co je to HCI (Human Information Interaction)? 45/140
    Je to obor zabývající se designem uživatelských rozhraní, evaluací a implementací interaktivních výpočetních systémů používaných lidmi. 152/140
  2. Co je to kontext? 17/140
    Je to komplexní popis sdílených znalostí o fyzických, sociálních, historických či jiných okolnostech, za nichž se objevují akce a události. 152/140
  3. Co je to ergonomie? 19/140
    Ergonomie studuje design vybavení, zařízení a prostředí ve kterém fungují odpovídající lidskému tělu a jeho kognitivním schopnostem. 146/140
  4. Co je to funkcionalita? 23/140
    Funkcionalita je míra nabízených funkcí uspokojující potřeby uživatelů. 80/140
  5. Co je to použitelnost (usability)? 35/140
    Je to míra úspěšnosti a subjektivní spokojenosti uživatelů užívajících systém/produkt/službu pro dosažení svých cílů. 135/140
  6. Co je to přístupnost (accessibility)? 39/140
    Je to míra úspěšnosti znevýhodněných a handicapovaných uživatelů při plnění svých cílů a přívětivosti k tomu užívaných systémů/produktů/služeb. 169/140
  7. Co je to kredibilita (credibility)? 35/140
    Kredibilita je příjemcem sdělení vnímaná míra důvěryhodnosti a serióznosti zdroje informací. 103/140
  8. Co je to užitečnost (usefulness)? 35/140
    Měří, zda lze aktuálním užíváním produktu dosáhnout designérem zamýšleného cíle a současně efektivně uspokojit cíle uživatelů. 147/140
  9. Co je to afordance (affordance)? 32/140
    Jde o 1. možnosti jednání použitelného v daném prostředí nezávislé na vnímání jedince 2. vnímané vlastnosti objektů určující jeho možná použití. 167/140

[1.10] Organizace znalostí

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co je to organizace znalostí? 30/140
    V užším pojetí je to studium povahy a kvality procesů organizování znalostí a systémů organizace, v širším sociální dělby mentální práce. 156/140
  2. Uveďte příklady organizace znalostí v knihovnictví, informační vědě, lingvistice, biologii a chemii. 109/140
    Jsou to klasifikační systémy (DDT, LCC, MDT ad.) a tezaury, sémantické sítě, jazykové stromy, taxonomie druhů, periodická tabulka prvků. 147/140
  3. Jaké jsou základní funkce organizace znalostí v knihovnictví? 66/140
    Jsou to funkce vyhledávací (katalogy, bibliografie), dokumentační (inf. o dokumentu a způsobu dostupnosti), pořádací (fond v regálech). 144/140
  4. Uveďte základní principy organizace znalostí. 49/140
    Jsou to hierarchie, taxonomie, kružnice a mapy myšlenkové, konceptuální či témat. 88/140

[1.11] Vědecká komunikace

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jaké jsou základní motivy vědecké komunikace? 50/140
    Prezentace výsledků, uznání vědců, posílení postavení, potvrzení prvenství objevu, inf. o stavu poznání, nízké riziko opakovaných výzkumů. 156/140
  2. Jaký je rozdíl mezi malou a velkou vědou? 44/140
    První je výzkum jedinců a malých skupin, druhá výzkum velkého rozsahu vyžadující sdílenou infrastrukturu a národní či nadnárodní dotace. 152/140
  3. Co je to neviditelná univerzita? 33/140
    Jsou to dobrovolná nadnárodní sdružení vědců bez oficiální organizace, spolupracující pomocí neformálních kanálů a meziosobních vztahů. 153/140
  4. Co je to informační exploze? 30/140
    Je to rychlý nárůst množství publikovaných informací a dat a jeho důsledky, které vytváří společenský informační problém. 138/140
  5. Co je to e-science? 19/140
    Je to vědecko-výzkumná činnost ve virtuálním prostoru, generovaná pomocí informačně komunikačních technologií a počítačů připojených k síti. 161/140

[1.12] Kvantitativní metody informační vědy

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co to je infometrie (infometrics)? 34/140
    Vědní obor zkoumající kvantitativní aspekty informačních zdrojů a komunikaci informací. 96/140
  2. Co to je bibliometrie (bibliometrics)? 38/140
    Vědní obor zkoumající kvantitativní aspekty znakově zaznamenaného diskurzu a publikačního chování jako odrazu stavu vědeckého poznání. 149/140
  3. Jmenujte tři základní zákony informační vědy. 52/140
    Bradforův zákon rozptylu, Lotkův zákon vědecké produktivity, Zipfův zákon výskytu slov. 96/140
  4. Co je to citační analýza? 28/140
    Je to bibliometrická metoda kvantifikující vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a referencí. 146/140
  5. Co vyjadřuje Hirschův index? 30/140
    Měří citační ohlas vědeckých článků jednoho autora - kolik jeho článků má vyšší citovanost, než je pořadové číslo článku dle počtu citací. 164/140