Pro zájemce

Doporučená literatura

Doporučené aktivity

  • Vyzkoušejte si práci v katalogu své knihovny. Jaké funkce zde můžete nalézt?
  • Vyzkoušejte, jak se liší vyhledávání v Souborném katalogu ČR a na portálu Knihovny.cz.
  • Jděte na praxi do knihovny a naučte se pracovat v jejím knihovním systému.
  • Zjistěte na webu, které instituce vytvářejí knihovní standardy u nás a v zahraničí.

Okruhy

[4.1] Knihovní systémy

Otevřená otázka

Proč je pro knihovnu důležitá automatizace procesů a služeb? 66/140

Uzavřené otázky

  1. Jaké jsou základní moduly knihovního systému? 50/140
    Modul akvizice, katalogizace, výpujční, katalog, správa čtenářů, správa MVS, administrační modul a modul seriálů. 126/140
  2. Vyjmenujte nejznámější knihovní systémy. 46/140
    Aleph, ALMA, ARL, Clavius, Evergreen, Koha, Kp-sys, KpWin, LANius, T Series. 76/140
  3. K čemu slouží modul MVS knihovního systému? 48/140
    K administraci meziknihovní výpůjční služby, tedy ke správě jednotek, subjektů a pravidel v rámci tohoto druhu výpůjček. 133/140
  4. Trendem v knihovních systémech je jejich poskytování formou SaaS. Co to znamená pro knihovnu? 98/140
    Software as Service. Instituce nepotřebuje HW, vše běží u poskytovatele služby v cloudu. Odpadá nákup serveru, údržba a cena za energii. 146/140
  5. Ve spojitosti s knihovními systémy se často uvádí výraz interoperabilita. Co tento pojem znamená? 104/140
    Je to schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat, poskytovat si služby a dosáhnout vzájemné součinnosti. 121/140
  6. Jaká je hlavní výhoda integrovaného knihovního systému z pohledu knihovníka? 83/140
    Plynulé a intuitivní přecházení mezi moduly systému. Smazává se rozdělení na jednotlivé moduly. 106/140
  7. Jaké výhody přináší RFID oproti čárovým kódům v knihovnách? 71/140
    Možnost uložit informace o dokumentu, rychlejší výpůjční proces, jednodušší možnost samoobslužného provozu, ochrana dokumentů proti zcizení. 156/140
  8. K čemu se v knihovnách používají čárové kódy? 54/140
    K identifikaci dokumentů a uživatelů (čtenářské průkazy). 65/140
  9. Jaká knihovnická profese zajišťuje správu knihovního systému? 68/140
    Systémový knihovník. 23/140

[4.2] Katalogy

Otevřená otázka

Co je typické pro katalogy třetí generace? 45/140

Uzavřené otázky

  1. Co je OPAC? 11/140
    Online Public Access Catalogue. Elektronický katalog knihovny. 63/140
  2. Jaký je rozdíl mezi OPAC a Discovery službou? 48/140
    OPAC pokrývá zejména zdroje na fyzických nosičích dostupných v dané knihovně. Discovery služby umí vyhledávat nad různými zdroji informací. 154/140
  3. Jaké jsou hlavní funkce knihovního katalogu? 47/140
    Bibliografická, rešeršní, lokační, evidenční, kolokační, identifikační, propagační. 97/140
  4. Co zajišťuje kolokační funkce katalogu? 43/140
    Zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisí, objevovaly vedle sebe. 96/140
  5. Moderní knihovní katalogy umí při třídění výsledků hledání využívat kategorií entit se společnými vlastnostmi. Jak se tento způsob označuje? 159/140
    Fasetové třídění. 22/140
  6. Co je souborný katalog? 24/140
    Katalog obsahující katalogizační záznamy více knihoven. 61/140
  7. Jak se jmenuje služba, která zdarma poskytuje českým knihovnám náhledy předních stran a obsahů knih pro jejich katalogy? 129/140
    Obálkyknih.cz. 15/140
  8. Stejně jako o Webu 2.0 můžeme hovořit o OPAC 2.0. V čem spočívá změna v roli uživatele? 97/140
    Uživatelé moderních OPACů tvoří část jejich obsahu, např. hodnocením knih, psaní recenzí, přidáváním tagů, udělováním lajků. 145/140
  9. Jaké existují knihovní katalogy v ČR? 41/140
    Carmen, VuFind, Portaro a katalogy systémů Koha, Aleph, ARL. 62/140

[4.3] Standardy

Otevřená otázka

Jaké knihovní standardy znáte? Kde se využívají? 54/140

Uzavřené otázky

  1. Z pohledu toho, jak jsou vytvářeny, vznikají standardy dvěma způsoby. Jaké to jsou? 89/140
    Vytvořeny institucemi a jejich odborníky, mohou být ukotveny v legislativě (de iure), vycházejí z praxe (de facto). 121/140
  2. Jaké jsou výhody standardizace? 33/140
    Jednotný postup, vzájemná propojitelnost systémů, jednodušší přenosy dat, dokumentace, podpora spolupráce. 116/140
  3. Jaké jsou nevýhody standardizace? 35/140
    Mohou omezovat, nemusí vyhovovat potřebám instituce, nemusí řešit celý problém, pomalé zavádění do praxe, složitost, některé zpoplatněny. 153/140
  4. Podle jakých kritérií se hodnotí standard? 46/140
    Dle efektivity řešení problému, dle počtu uživatelů, zda je používají velké instituce, zda jsou jednoduché (např. na implementaci). 144/140
  5. Jaká instituce určuje knihovní standardy v ČR? 50/140
    Národní knihovna ČR. 23/140

[4.4] Katalogizace a katalogizační standardy

Otevřená otázka

V čem jsou největší rozdíly mezi RDA a AACR2? 50/140

Uzavřené otázky

  1. K čemu slouží jmenná katalogizace? 38/140
    K identifikaci a popisu dokumentu, tedy k tvorbě formálních selekčních údajů jako autor, název, rok vydání apod. 122/140
  2. K čemu slouží věcná katalogizace? 38/140
    K obsahové analýze dokumentu, tedy k tvorbě věcných selekčních jazyků. 78/140
  3. Co je sdílená katalogizace? 29/140
    Kooperativní tvorba souboru bibliografických záznamů a jejich sdílení mezi zapojené instituce. 101/140
  4. V čem se liší zpracování monografií a periodik z pohledu knihovního systému? 84/140
    Monografie se zpracovává jednorázově. Zpracování periodik se řeší opakovaně. Mají frekvenci vydávání, číslování, mimořádná čísla apod. 157/140
  5. Jaké existují knihovnické klasifikační systémy? 53/140
    Mezinárodní desetinné třídění (MDT), Deweyho desetinné třídění (DDT), Třídění Kongresové knihovny (LCC), Blissovo bibliografické třídění 158/140
  6. Co je AACR2? 12/140
    Anglo-americká katalogizační pravidla. Soubor katalogizačních pravidel pro tvorbu bibliografických záznamů. 115/140
  7. K čemu slouží RDA? 21/140
    Resource Description and Access. Soubor směrnic pro katalogizaci dokumentů. 77/140
  8. Co je ISBD? 11/140
    International Standard Bibliographic Description. Sada pravidel vytvořená IFLA pro účely katalogizace. 106/140
  9. Co je základem modelu FRBR? 28/140
    Model definuje entity, jejich vztahy a atributy. 48/140
  10. Jaké jsou entity FRBR? 23/140
    Dílo, vyjádření, provedení, jednotka, osoba, korporace, pojem, objekt, akce, místo. 89/140
  11. Co je to metoda konspektu? 26/140
    Umožňuje charakteristiku fondu určité knihovny bez podrobných bibliografických informací. Vystihuje tematickou strukturu knihovního fondu. 146/140
  12. Čím se zabývá studie IFLA, která je známá pod zkratkou FRBR. 67/140
    Vymezuje jasně definovanými pojmy funkce bibliografického záznamu s ohledem na různá média, různé způsoby použití a různé potřeby uživatelů. 157/140
  13. Co jsou autority a k čemu slouží? 36/140
    Autorizovaný bibliografický formát slouží k jednotné a ověřené podobě zápisu např. autora, místa nebo vydavatelství. 130/140
  14. Jaké existují typy autorit? 29/140
    Jmenné (personální a korporativní), věcné, formální a chronologické. 77/140
  15. Jak se nazývá autoritní databáze nejčastěji využívaná v českém prostředí? 86/140
    Soubor národních autorit ČR. 31/140
  16. Co je VIAF? 11/140
    Virtual International Authority File. Mezinárodní soubor autorit spravovaný OCLC. 84/140

[4.5] Protokoly

Otevřená otázka

Jakým způsobem probíhá přenos záznamů z knihovních katalogů do Souborného katalogu ČR? 97/140

Uzavřené otázky

  1. K čemu se používá v knihovních systémech protokol Z39.50? 63/140
    K přenášení bibliografických a autoritních záznamů mezi jednotlivými knihovními systémy. 99/140
  2. Jaký typ architektury používá protokol Z39.50? 50/140
    Klient/server. 14/140
  3. Co je OAI-PMH a k čemu se využívá? 38/140
    The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting. Využívá se k tzv. sklízení metadat. 103/140
  4. Co je OpenURL? 14/140
    Typ URL, který obsahuje metadata o určitém informačním zdroji, sloužící k jeho identifikaci a přenosu metadat mezi systémy. 133/140

[4.6] Metadata a formáty

Otevřená otázka

Co je sémantický web a jakou roli v něm hrají metadatové formáty a mikroformáty? 87/140

Uzavřené otázky

  1. Jakým názvem označujeme strukturovaná data o datech? 56/140
    Metadata. 9/140
  2. Jaké formáty se v ČR používají pro zápis bibliografických údajů? 74/140
    MARC21, UNIMARC. 16/140
  3. Knihovna Kongresu USA iniciovala vznik nového modelu bibliografických dat, který by mohl nahradit MARC21. Jak se jmenuje? 124/140
    BIBFRAME model. 15/140
  4. K čemu se používá RDF a čím je přínosný? 49/140
    K popisu zdrojů (podmět – vlastnost – předmět), je čitelný lidem i strojům a podporuje myšlenku sémantického webu. 128/140
  5. Jaké jsou základní prvky nekvalifikovaného Dublin Core? 59/140
    Název, tvůrce, předmět, popis, vydavatel, přispěvatel, datum, typ, formát, identifikátor, zdroj, jazyk, vztah, pokrytí a práva. 137/140
  6. Jakými znaky se v MARC21 označují pole a podpole. 52/140
    Pole se označují trojmístným číslem (např. 080), podpole se označují písmeny. 87/140
  7. Z obecného hlediska dělíme metadata na tři druhy. Jaké? 60/140
    Popisná, administrativní a strukturální. 44/140
  8. Jaké jsou tři základní aspekty metadat? 43/140
    Sémantika (co chceme sdělit), struktura (vztahy mezi prvky), syntaxe (jak to zapíšeme). 91/140
  9. K čemu slouží tzv. administrativní metadata? 48/140
    Ke správě zdroje, řízení přístupu a k archivaci. 55/140
  10. Jak se jmenuje univerzální metadatový formát, který vzešel z MARC21, je založen na XML a umožňuje popis klasických i el. dokumentů? 142/140
    MODS (Metadata Object Description Schema). 42/140

[4.7] Digitální knihovny a digitalizace

Otevřená otázka

Jaký význam hrají digitální repozitáře při publikační činnosti vědeckých pracovníků? 99/140

Uzavřené otázky

  1. Pro zpřístupnění digitalizovaných dokumentů se v ČR používá systém. Jak se jmenuje? 95/140
    Kramerius. Prohledávat jednotlivé lokální repozitáře nyní umožňuje Digitalniknihovna.cz. 97/140
  2. Jak se jmenuje český repozitář specializovaný na šedou literaturu? 72/140
    NUŠL - Národní úložiště šedé literatury. 49/140
  3. Jak se jmenuje projekt Evropské komise, který si klade za cíl zpřístupnění evropského kulturního dědictví v digitální podobě? 139/140
    Europeana. 10/140
  4. Jakým pojmem označujeme dokumenty vznikající primárně již jako elektronické (pro distribuci v elektronických zařízeních)? 133/140
    Jsou to dokumenty typu born-digital. 36/140
  5. Jaké známe dva základní přístupy při archivaci? 54/140
    Konzervace, ochrana. 20/140
  6. Jaké jsou strategie pro dlouhodobé uchovávání dokumentů? 62/140
    Replikace a refreshing, technické muzeum, migrace, emulace, POP (Persistent Object Preservation), konverze do permanentní analogové formy. 141/140
  7. Jaká služba je schopná zajistit dostupnost digitálního dokumentu na stálé adrese i po jeho přesunu na jiné úložiště? 129/140
    Persistentní URL (PURL). Neadresuje lokaci zdroje, nýbrž službu (resolver), která přesměruje uživatele na aktuální URL zdroje. 144/140
  8. Jakého procesu v oblasti digitálních objektů se týká datový model PREMIS? 80/140
    Preservation Metadata Implementation Strategies. Mezinárodní standard pro metadata při dlouhodobé ochraně digitálních objektů. 134/140
  9. Čím se zabývá konceptuální model OAIS? 44/140
    Open Archival Information System. Jde o model digitálního repozitáře. Popisuje entity a procesy, které by měl zahrnovat a vykonávat. 139/140
  10. Co je to Rosettský disk? 25/140
    Projekt, který vytvořil disk, který obsahuje 13 000 stran textu v 1 500 různých jazycích. 95/140
  11. K čemu se používá URI? 26/140
    Uniform Resource Identifier. K jednoznační identifikace elektronického zdroje. 81/140
  12. K čemu slouží DOI? 21/140
    Digital Object Identifier. Systém pro unikátní identifikaci elektronických dokumentů. 90/140
  13. Jaké rozdíly jsou mezi klasickým webem a digitální knihovnou? 66/140
    DK je organizovaná sbírka, často cílí na skupinu uživatelů, výběr dokumentů je řízený proces. Web má krátký poločas rozpadu informací. 152/140
  14. Co je digitalizační workflow? 31/140
    Zahrnuje všechny fáze, kterými projde dokument během procesu digitalizace. 78/140
  15. Co je to a k čemu slouží Registr digitalizace? 49/140
    Centrální evidence digitalizovaných dokumentů. Obsahuje údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo se plánují zdigitalizovat. 144/140
  16. Jakou zkratkou se označuje dlouhodobé uchovávání digitálních informací s důrazem na jejich přístupnost a použitelnost? 130/140
    LTP (Long Term Preservation). 29/140
  17. Co se znehodnotí při destruktivní digitalizaci? 50/140
    Znehodnotí se zdrojový dokument. Z něho je odstraněna tvrdá vazba a listy jsou oříznuty. 95/140
  18. Jak se jmenuje část procesu digitalizace dokumentů, při kterém dochází k úpravě naskenovaných stran? 110/140
    Post-processing. 16/140
  19. Jaké jsou hlavní cíle Národní digitální knihovny? 56/140
    Digitalizace významné části české produkce 19.-21. století, její dlouhodobé uložení ve spolehlivém digitálním archivu a zpřístupnění. 151/140
  20. Co je výstupem procesu, který nazýváme OCR? 47/140
    Strojově čitelný (zdigitalizovaný) text, který je dále zpracovatelný. 76/140

[4.8] Elektronické informační zdroje?

Otevřená otázka

Jaký mají elektronické informační zdroje význam pro vědu a výzkum? 74/140

Uzavřené otázky

  1. Jak dělíme elektronické informační zdroje podle pokrytí oborů? 69/140
    Oborové, multioborové, univerzální. 39/140
  2. Co jsou databázová centra? 28/140
    Komerční instituce, které zpřístupňují vědecké informace z různých zdrojů na jednom místě a obvykle za poplatek. 126/140
  3. Jaké existují discovery služby? 34/140
    Ebsco Discovery, Primo Central, Summon, Worldcat Local. 55/140
  4. Jaké jsou nejznámější linkovací nástroje? 48/140
    SFX, LinkSource, 360Link, LinkSolver. 37/140
  5. K čemu se využívá Shibboleth? 33/140
    Používá se k autentizaci uživatelů do množiny aplikací jedním uživatelským účtem. 93/140
  6. V ČR vznikl projekt pro zpřístupňování dokumentů z historických fondů, především rukopisů. Jak se jmenuje? 119/140
    Manuscriptorium. 16/140
  7. K čemu slouží citační manažery? 37/140
    Ke správě citací, k vytváření citací a jejich seznamů dle různých citačních stylů. 95/140
  8. Jaké jsou v ČR nejpoužívanější citační manažery? 58/140
    Citace PRO, Zotero, EndNote, RefWorks, Mendeley, Flow. 54/140
  9. Jaké existují druhy DRM (Digital Rights Management)? 54/140
    Technické a sociální. 24/140
  10. Co upravuje pravidla využívání e-zdrojů? 45/140
    Licenční smlouva. 19/140

[4.9] Open Access

Otevřená otázka

Jaké existují modely vědeckého publikování? 49/140

Uzavřené otázky

  1. Jaký problém při vědecké komunikaci se pokouší řešit iniciativa Open Access? 85/140
    Nedostupnost výsledků vědecké práce pro širokou veřejnost a bezpatný přístup k nim. 93/140
  2. Kdo hradí náklady na publikací článku v tzv. zlaté cestě Open Access? 76/140
    Hradí je autor nebo jeho domovská instituce. 46/140
  3. Jakým technickým řešením musí instituce disponovat, pokud chce umožnit publikování tzv. zelenou cestou Open Access? 124/140
    Musí mít vlastní digitální repozitář nebo úložiště. 62/140

[4.10] Měření výkonnosti vědy

Otevřená otázka

Proč je důležité sledovat výkonnost vědy v jednotlivých institucích? 76/140

Uzavřené otázky

  1. K čemu slouží Web of Science a Scopus? 41/140
    Jde o citační databáze, která umožňuje sledovat citovanost vědeckých článků a lze v ní provádět citační analýzy. 129/140
  2. Co je nástrojem bibliometrie? 30/140
    Citační a publikační analýzy. 34/140
  3. Jaké se používají indikátory v rámci citačních rejstříků? 68/140
    Např. Impact Factor, h-index, Garfieldův Index, Cited Half-life, Citing Half-life. 84/140
  4. Čím se zabývá webová analytika ve vztahu k elektronickým dokumentům? 75/140
    Sledováním užití elektronických dokumentů na internetu (kolikrát byl zobrazen/stažen, odkud byl stažen apod.). 119/140