Pro zájemce

Doporučená literatura

  • ESS, Charles. Digital Media Ethics. 1. ed. Cambridge: Polity, 2009. ISBN 978-0745641645.
  • FLORIDI, Luciano. The Ethics of Information. Oxford: Oxford University Press, 2013, 357 stran. ISBN 978-0-19-964132-1.
  • ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 81 s. ISBN 80-210-2981-1.
  • LESSIG, Lawrence. Svobodná kultura [online]. 2010 [cit. 2016-20-1]. Dostupný z: http://www.creativecommons.cz/wp-content/uploads/Svobodna_kultura_Lessig.pdf

Doporučené aktivity

  • Jděte na http://www.ifla.org/faife/professional-codes-of-ethics-for-librarians a srovnejte různé národní knihovnické etické kodexy. Zastávají stejné hodnoty? Které hodnoty považují za stěžejní?
  • Zkuste najít a srovnat kodexy informatických profesních asociací a konsorcií (IEEE, ACM, W3C).
  • Zjistěte, jaké kauzy a problémy týkající se informační etiky se za poslední měsíc řešily v novinách.
  • Na vybranou případovou studii zkuste aplikovat analýzu dle COVER modelu. Vhodné jsou případy z knihy J. Činčery nebo z knihy Case Studies in Library and Information Science Ethics od Elizabeth A.BUCHANAN a Kathrine A. HENDERSON (Jefferson: McFarland, 2009. ISBN 879-0-7864-3367-4.).

Okruhy

[10.1] Základy etiky

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co je to etika? 15/140
    Nauka zabývající se správným jednáním v lidském společenství, množina principů k rozhodování mravních problémů. 128/140
  2. Jak získala etika vědecké rysy? 34/140
    Podle Sokrata lze při poznávání toho, co je dobré a co zlé použít logické pojmy platné pro všechny a mravní soudy mohou platit všeobecně. 151/140
  3. Co je předmětem etiky jako vědy? 35/140
    Předmětem etiky je morálka, která hodnotí lidské jednání z hlediska dobra a zla a porovnává jej se svědomím člověka. 130/140
  4. Jaké jsou základní teoretické rámce etiky? 47/140
    Etické rámce: utilitarismus a konsekvencialismus, kontraktarianismus, hédonismus, etika ctností, deontologický, postmoderní a anarchistický. 147/140
  5. Jaké jsou základní teoretické metarámce etiky? 51/140
    Teoretické metarámce jsou totalitarismus, relativismus a pluralismus. 71/140
  6. Jmenujte etická pravidla kontraktarianismu. 44/140
    Hlavními pravidly kontraktarianismu jsou princip univerzalizace (Habermas) a etika diskurzu. 93/140
  7. Jmenujte etická pravidla deontologické etiky. 47/140
    Etická pravidla jsou zlaté pravidlo (Bible), akarma (hinduismus), kategorický imperativ (Kant) a pravidlo zlaté střední cesty (Aristoteles). 146/140
  8. Jak je kritizován deontologický etický rámec? 49/140
    Nejasné odkud brát principy povinností, v jakém pořadí důležitosti, závislost na intuitivních hodnotách, strnulost pravidel. 135/140
  9. Jak je kritizována utilitaristická etika? 43/140
    Není jasné, jak zvážit důsledky jednání, v jakém časovém rámci a rozsahu, všechno jednání nelze kvantifikovat, lze porušovat práva minorit. 156/140

[10.2] Informační a počítačová etika (ICE)

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co reprezentuje Floridiho RTP model? 36/140
    RTP model je organizační schéma, které sjednocuje různorodý vývoj IE do základních linií zkoumání: informace jako zdroje, produktu a cíle. 151/140
  2. Co je to mikro- a makroetika podle J. Ladda? 44/140
    První je aplikační specializovaná, řeší problémy uvnitř konkrétních profesních skupin, druhá řeší profesní problémy dopadu IT na společnost. 159/140
  3. Co je to makroetika podle L. Floridiho? 39/140
    Makroetika posuzuje podle čeho rozlišovat morálně dobré a špatné, je nezávislá na konkrétním oboru, v IE řeší etiku informace samotné. 149/140
  4. Co je to infosféra? 20/140
    Je to prostředí tvořené souborem všech informačních entit (kulturní, biotické, abiotické inf.), procesů, jejich vlastností a vztahů. 145/140
  5. K čemu se používá COVER model? 34/140
    Je to nástroj pro rozhodování etických dilemat, umožňující jejich analýzu z různých perspektiv etických teoretických rámců. 138/140
  6. Jaké jsou fáze analýzy etických dilemat podle COVER modelu? 63/140
    V předzpracování (FIAS) je stanoven problém, fakta, účastníci a alternativy řešení, následuje analýza pěti perspektiv (COVER) a vyhodnocení. 154/140
  7. Popiš mnemotechnickou techniku pro analýzu etických dilemat pomocí COVER modelu. 84/140
    First I Ask Some questions to COVER my bases: Facts, Issues, Alternatives, Stakeholders -> Codes, Outcomes, Values, Editorial, Rules. 133/140
  8. Jaké eticko-teoretické rámce pokrývá analýza dle modelu COVER? 68/140
    Analýza pokrývá deontologii (pravidla, zákony), utilitaristický rámec (důsledky), etiku ctností (hodnoty) a kontraktarianismus (editoriál). 148/140
  9. Jaký je rozdíl mezi informační a počítačovou etikou? 59/140
    První se zabývá etickou aplikací informací, druhá počítačů ve společnosti. Díky shodnému zájmu o morální dilemata informatizace splynuly. 153/140

[10.3] Duševní vlastnictví

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co je to duševní vlastnictví? 32/140
    Duševní vlastnictví je nehmotný majetek produkovaný kognitivní činností, který získává svoji hodnotu díky vytvořené myšlence či souboru myšlenek. 164/140
  2. Co je to plagiátorství? 25/140
    Plagiátorství je projev, který nevhodně či podvodně využívá již existující práci bez svolení či uvedení jejího autora. 135/140
  3. Proč je odsuzováno plagiátorství? 37/140
    Jde o krádež duševního vlastnictví, nenaplněný standard kreativity, porušení osobnostního práva předchozího autora, podvodné zkreslení autorství. 161/140
  4. Uveď dva typy plagiátorství. 31/140
    Prvním typem je právně postižitelné chybějící autorské zplnomocnění a druhým chybějící doložení autorství, právně nevymáhané. 147/140
  5. Co je to antiplagiátorská politika? 37/140
    Jsou to opatření zveřejněná organizací, která spravuje záležitosti spojené s detekcí a postihy za nedovolené napodobování a přejímání děl. 157/140
  6. Kdy není nutné citovat? 25/140
    Pokud uvádíme běžně opakované vtipy, vžitá data historických událostí, běžně známá fakta či běžnou znalost ze slovníků a encyklopedií. 156/140
  7. Co jsou to citační manažery? Uveď příklady. 49/140
    Jde o software pro správu citací jako například RefWorks, EndNote, Zotero či Citace 2.0. 93/140
  8. Jaké druhy obsahu lze nalézt na peer-to-peer sítích a jaký je jejich legální status? 91/140
    Na P2P sítích je obsah již neprodávaný, zkušební (oba nelegální prospěšné), nahrazující nákup (škodlivý), bez zákonné ochrany (legální). 157/140
  9. Co je to sekundární odpovědnost za sdílení nelegálního obsahu na peer-to-peer sítích? 94/140
    Je to druhotné porušování autorských práv, za něž je odpovědný každý, kdo k nim přispívá, napomáhá, navádí či porušování propaguje. 154/140

[10.4] Intelektuální svoboda a cenzura

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co je to intelektuální svoboda? 33/140
    Intelektuální svoboda je právo každého jedince zastávat, vyhledávat, získávat a šířit myšlenky ze všech názorových postojů bez omezení. 153/140
  2. Jaké svobody pojem intelektuální svoboda zastřešuje? 57/140
    Patří sem svoboda vyjadřování a slova, svoboda tisku, souvisí také se svobodným přístupem k informacím a se soukromím. 130/140
  3. Co je to cenzura? 17/140
    Cenzura je zakáz či omezení autorem zveřejněného vyjádření na základě přesvědčení, že je špatné, aby lidé měli přístup k obsahu vyjádření. 163/140
  4. Co je to paradox svobody slova? 31/140
    Pokud společnost umožní věřit v to, že neexistuje právo na svobodu slova, může idea převládnout a toto právo zničit. 129/140
  5. Vyjmenujte argumenty pro omezování intelektuální svobody dětí. 68/140
    Děti nemají dostatek zkušeností, ani rozumu, aby mohly jednat ve svém nejlepším zájmu; omezená autonomie a kognitivní schopnosti dětí. 146/140
  6. Vyjmenujte argumenty proti omezování intelektuální svobody dětí. 70/140
    Neexistuje empirická evidence škodlivosti pornografie, násilí a nadávek, neexistuje přímý vztah mezi kognitivními schopnostmi a věkem. 144/140

[10.5] Informační soukromí

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. K čemu je dobré soukromí? 28/140
    Soukromí je nezbytné pro důvěru a přátelství, souvisí s bezpečností, je zásadní pro svobodu a demokracii, chrání nezávislost. 140/140
  2. Jaké jsou eticky negativní rysy soukromí? 44/140
    Může krýt urážlivé situace v rodinách a individuální jednání škodící společenskému dobru, umožňuje manipulaci selektivním odkrýváním dat. 159/140
  3. Co tvrdí teorie omezeného přístupu k informačnímu soukromí a čem jsou její slabiny? 92/140
    Inf. soukromí zaručuje možnost osoby omezit přístup k osobním datům, ale nejde nemít soukromí, splývá s tajemstvím, chybí role kontroly. 149/140
  4. Vyjmenujte základní druhy soukromí. 38/140
    Fyzické soukromí/soukromí přístupnosti, soukromí v rozhodování, psychologické/mentální soukromí, informační soukromí. 132/140
  5. Jaké jsou základní teorie informačního soukromí? 54/140
    Základními teoriemi jsou teorie omezeného přístupu, teorie kontroly a teorie omezené kontroly (RALC). 107/140
  6. Jaké běžné technologie ohrožují soukromí? 48/140
    Jsou to cookies (soukromí zákazníka), data mining (zdravotní soukromí), technologie dohledu (pracovní soukromí) a RFID (lokační soukromí). 148/140

[10.6] Odpovědnost za informace

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jaké jsou podmínky pro vznik morální odpovědnosti? 55/140
    Je uložena prospektivní a porušena retrospektivní odpovědnost, existuje příčinný vztah mezi jednajícím a činností a intencionalita. 144/140
  2. Kdo nese odpovědnost za negativní dopad šíření informací na internetu? 77/140
    Odpovědnost je vztahována na poskytovatele obsahu, poskytovatele internetových služeb a přístupu, uživatele informací a certifikační autority. 152/140
  3. Jsou poskytovatelé internetových služeb a přístupu odpovědní za zpřístupnění informací poskytovaných tvůrci obsahu široké veřejnosti? 150/140
    Podle Kantiánství nelze stanovit jejich morální povinnosti - konflikt svobod, ale jediní mohou předejít škodám - měli by (povinnost). 143/140
  4. Podle jakých dimenzí můžeme hodnotit kvalitu informací? 60/140
    Informace hodnotíme podle spolehlivosti, funkcionality a významnosti. 71/140
  5. Podle jakých kritérií hodnotíme spolehlivost informace? 59/140
    Hodnotíme obsahová kritéria (evidence, logika, sledovaný předmět - experti) a kritéria původu (autoritativnost, kredibilita - laici). 141/140
  6. Co je to esenciální informace? 32/140
    Je to informace, bez níž nemůže být dosaženo objektivních/subjektivních cílů, je základem funkcionální dimenze hodnocení kvality informace. 153/140
  7. Co je to signifikantní informace? 34/140
    Je to informace související s důležitostí cílů, pro něž je relevantní, udává stupeň urgence kvalitativního hodnocení významnosti informace. 155/140
  8. Jaké problémy mají laici při hodnocení kvality informací? 63/140
    Chybí jim expertíza k nalezení kritérií původu, která mohou i chybět a hodnocení stupně koherence na základě osvojené spolehlivé informace. 153/140

[10.7] Profesní etika - knihovnictví

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jaké etické hodnoty se pojí s posláním knihovníka? 56/140
    Mezi základní patří intelektuální svoboda, správcovství, služba, racionalismus, vzdělávání/gramotnost, rovný přístup, soukromí, demokracie. 156/140
  2. Jmenujte tři základní přístupy k morální selekci a akvizici zdrojů. 75/140
    Neutrální pozice upřednostňující profesionální povinnosti, spravedlivá reprezentace konfliktních pohledů v návrhu fondu, koncept balance. 149/140
  3. Jaké jsou základní filozofické pozice k zahrnutí literatury popírající holocaust do fondu knihoven? 107/140
    Materiál musí být: 1. zahrnut do fondu (intelektuální svoboda) 2. vyřazen z fondu (nepravdivost) 3. zahrnutý a označený jako nepřesný. 145/140
  4. Co tvrdí prohlášení ALA o zařazování zdrojů do kategorií (Statement on Labeling)? 90/140
    Knihovník je pomocná profese, ne vědec. Nepřísluší mu rozhodovat, kterým zdrojům věřit nebo rovnou činit rozhodnutí za uživatele. 143/140
  5. Jak klasifikace a kategorizace morálně ovlivňuje uživatele knihoven? 72/140
    Strukturací přístupové cesty vliv na dostupnost, vliv na chápání i smyslové přijímání inf., upevňuje předsudky spojené se skupinami osob. 152/140
  6. Proč by knihovna neměla podle ALA zavádět žádná omezení přístupu k informacím založená na věkovém kritériu? 123/140
    Knihovna nemůže uzurpovat roli rodičů, omezení jen jejich právem. Děti mají stejné právo na soukromí jako dospělí, včetně soukromí před rodiči. 161/140

[10.8] K hodnotám ohleduplný design

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Uveďte argumenty, proč je technologie hodnotově neutrální. 63/140
    Odpovědnost nese člověk, ne technika; pro činnost techniků platí mravní zákony; nedostatečný morální pokrok lidstva, rozmach techniky. 146/140
  2. Uveďte argumenty, proč není technologie hodnotově neutrální. 66/140
    Ani technika ani věda nejsou neutrální, vstupuje jako aktér do sociální interakce, vlastnictví, mění mocenské vztahy, vliv etické dimenze na lidi. 157/140
  3. Jak se projevuje sociální povaha techniky? 44/140
    Hierarchizuje, zvýhodňuje, ohrožuje, limituje činnosti (technologický tah), přizpůsobuje cíle lidí dostupným prostředkům (reverzní adaptace). 154/140
  4. Vyjmenujte čtyři hlediska, dle kterých lze s Deborah Johnson označit inf. technologie jako hodnoty obsahující nástroje. 126/140
    Jsou to hledisko původu, hledisko symbolických významů, hledisko podpory určitých skupin a hledisko vlastností a dopadů. 128/140
  5. Jak se označuje metodologie vyvinutá specificky pro aplikovanou informační etiku? 85/140
    Metodologie informační etiky se nazývá k hodnotám ohleduplný design (Value Sensitive Design). 99/140
  6. Definujte k hodnotám ohleduplný design. 41/140
    Je to technologický návrh, který do procesu projektování zahrnuje komplexním způsobem všeobecné hodnoty (Friedman, Kahn, Borning 2008). 144/140
  7. V jakých oborech se aplikuje k hodnotám ohleduplný design? 61/140
    Aplikuje jej informační a počítačová etika, sociální informatika, počítačem podporovaná týmová spolupráce a participativní design. 146/140
  8. Z jakých tří dílů je tvořena metodologie hodnotově ohleduplného designu? 80/140
    Metodologie je tvořena konceptuálním, empirickým a technologickým zkoumáním. 83/140
  9. Co znamenají v designu pojmy inskripce a translace? 52/140
    První popisuje implementaci předpokládaných vzorů užití artefaktů do jejich vývoje, druhý způsoby přiblížení cílům budoucích uživatelů. 155/140

[10.9] Otevřený a svobodný software

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jaké základní svobody prosazuje svobodný software? 54/140
    Svobodu používat program k jakýmkoliv účelu, studovat jak pracuje, přizpůsobit si jej, redistribuovat kopie, zveřejnit vylepšení komunitě. 149/140
  2. Co je to General Public icence (GPL)? 37/140
    Je to licence pro svobodný software, umožňuje jeho prohlížní, úpravu a redistribuci, vyžaduje zařazení odvozených děl pod stejnou licenci. 150/140
  3. Jaké jsou podle Stallmana pozitivní morální důsledky General Public Licence svobodného operačního systému (GPL GNU)? 125/140
    Každý může měnit software dle svých potřeb, neplýtvá se úsilím na opakované vyvíjení softwaru, netřeba rozhodovat o vlastnictví částí softwaru. 162/140
  4. Co je to copyleft a v čem je podle kritiků neetický? 55/140
    Je to forma licence, umožňuje volně šířit kopie a modifikace díla, je manipulativní, využívá copyright k vlastní propagaci. 135/140
  5. Proč je podle Stallmana proprietární software neetický? 59/140
    Je používán méně lidmi: ničí etiku přispívání společnosti, uživatelé jej nemohou přizpůsobit či opravit, nepoužitelný k učení a nové tvorbě. 163/140
  6. Jaký je rozdíl mezi svobodným softwarem (FS) a softwarem s otevřeným zdrojovým kódem (OSS)? 98/140
    FS nesmí distributor omezovat, všechna vylepšení musí sdílet s komunitou, modifikace OSS si může vývojář ponechat a komerčně zužitkovat. 150/140
  7. Jaké jsou podle Stallmana morální povinosti programátora? 61/140
    Mají povinnost psát programy, nesmí je však prodávat, pokud se mi líbí program, musím jej sdílet s ostatními, nesmí blokovat užití softwaru. 153/140
  8. Jaké jsou motivace tvůrců k vývoji softwaru s otevřeným zdrojovým kódem (OSS)? 86/140
    Je to altruismus: práce přispívájící k veřejnému blahu, reakce na korporátní nenasytnost, participace v komunitě, osvícené soukromé zájmy. 153/140
  9. Jaké jsou argumenty proti morálnosti svobodného softwaru a softwaru s otevřeným zdrojovým kódem? 103/140
    Software je vlastněn - použití nemůže být neomezené, je plagiátem proprietárního softwaru, zasahuje do autonomie vývojáře, není o svobodě. 153/140

[10.10] Etika internetového výzkumu

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jaký je základní rozdíl mezi etickými kodexy humanitních a sociálních věd? 83/140
    První se soustředí na ochranu reprezentací a autorských práv jejich tvůrců, druhé na ochranu lidských subjektů učastnících se výzkumů. 150/140
  2. Jak se ve výzkumech projevuje deontologický důraz na ochranu lidských subjektů a jejich autonomie? 103/140
    Projevují se ochranou práv (soukromí, důvěrnost, anonymit, poučený souhlas) i přes náklady, komplikovaný výzkumný design, zrušení výzkumu. 153/140
  3. Jak se negativně projevil utalitaristický morální přístup k výzkumům? 77/140
    Zajišťování maximálního blaha většiny odůvodňovalo znásilnění práv menšin, např. při výzkumech typu Tuskgeeho studie syfilitidy. 146/140
  4. Jaké povinnosti zdůrazňuje feministický a komunitaristický etický rámec při provádění výzkumů? 107/140
    Vědec není povinný chránit jen anonymitu a důvěru jedince, ale také anonymitu a důvěru jeho blízkých přátel a intimního partnera. 143/140
  5. Jak lze aplikovat zlaté pravidlo na vědce provádějícího výzkum? 70/140
    Vědec by měl přemýšlet, jak by se sám cítil, kdyby se stal subjektem stejného výzkumného postupu. 107/140
  6. Co je to poučený souhlas ve vědeckém výzkumu? 50/140
    Je to proces získání povolení respondenta zaručující důvěru, ochranu soukromí, ochrana před trapnými situacemi, riziky a hmotnými ztrátami. 153/140
  7. Čím je ohoržena důvěra a anonymita v internetovém výzkumu? 65/140
    Je to problém s více virtuálními identitami, identifikací přezdívek na netu, etické porušení kvůli podmínkám kontroly online služeb. 146/140
  8. Jaké jsou etické problémy s poučeným souhlasem v online prostředí? 73/140
    Problém jsou jedinci s více uživatelskými identitami, verifikace pochopení poučeného souhlasu či zajištění souhlasu opatrovníka u minorit. 150/140
  9. Kdy není třeba získat poučený souhlas při výzkumu lidských subjektů na internetu? 90/140
    Poučený souhlas není potřeba ve výzkumu používajícím transakční logy, protože se netýká lidských subjektů, ale anonymních online interakcí. 157/140
  10. Jak vědec pozná, že při výzkumu na internetovém fóru, listserveru apod. provádí výzkum ve veřejném a ne v soukromém prostoru? 138/140
    Vědec musí nejprve provést průzkum, zda členové pokládají prostor za veřejný či soukromý prostor, u dat z archivu potřebuje poučený souhlas. 155/140

[10.11] Interkulturní informační etika

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co je to interkulturní informační etika? 43/140
    Je to komparativní etika co zkoumá vliv ICT a dalších médií na různé kultury a chápání specifických problémů v různých kulturních tradicích. 158/140
  2. V čem se liší pojetí etiky v západních zemích a v Asii? 62/140
    Na západě je jedinec atomistický držitel práv demokratické politiky, v Asii je člen komunity s důrazem na pohodu a harmonii společenstva. 146/140
  3. Jaký je rozdíl mezi multikulturní a interkulturní informační etikou? 74/140
    První vedle sebe staví různé názory, druhá rozvíjí dialog mezi kulturami o morálních rozdílech kulturních systémů. 128/140
  4. Jaké základní teoretické téma interkulturní řeší informační etika? 77/140
    Základní debata se vede o teoretických základech lidských práv a jejich univerzální platnosti. 102/140

[10.12] Informačního přetížení a jeho etické důsledky

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jmenujte tři druhy nadměrné stimulace lidského organismu. 61/140
    Tvoří ji nadměrná stimulace senzorická (přetížení daty), kognitivní (nedostatek času na přemýšlení), rozhodovací (málo času na rozhodnutí). 158/140
  2. Jaké jsou základní fáze modelu zpracování informací člověkem? 70/140
    Fáze jsou vnímání (pozornost), kognitivní zpracování (ukládání, vzpomínání, zapomínání - paměť, interpretace, pochopení) a jednání. 152/140
  3. Jaké jsou základní principy ekonomie pozornosti? 51/140
    Pevná aktivita pozornosti - pozornost je neobnovitelný zdroj; jednotná investice pozornosti – investovat lze v daném čase do jediné aktivity. 149/140
  4. Co je to paradox zvýšené produkce informačních produktů? 62/140
    Paradox tvrdí, že čím je produkováno více informací pro kontrolu produkce a distribuce, tím je větší potřeba další informační kontroly těchto informací. 170/140
  5. Jaké jsou negativní morální důsledky informačního přetížení? 71/140
    Nižší informovanost a efektivita, snížená duševní pohoda, menší pozornost k eticky důležitým věcem, neschopnost rozpoznat etický problém. 153/140