Memex

Pro zájemce

Doporučená literatura

ROWLEY, Jennifer, HARTLEY, Richard. Organizing knowledge: an introduction to managing access to information. 4th ed. Farnham: Ashgate, 2008. 367 s. ISBN 978-0-7546-4431-6.
HJØRLAND, Birger. Information seeking and subject representation: an activity-theoretical approach to information science. Westport, Connecticut: Greenwood Press, 1997. 213 s. ISBN 0-313-29893-9.
GOLUB, Koraljka. Subject access to information: an interdisciplinary approach. Santa Barbara, California: Libraries Unlimited, 2015. 165 s. ISBN 978-1-61069-577-0.
SATIJA, M. P. A dictionary of knowledge organization. Amritsar: Guru Nanak Dev University, 2004. 248 s. ISBN 81-7770-101-0.

Doporučené aktivity

Všimněte si na předmětech denní potřeby, na budovách apod. stop systémů organizace znalostí. Zjistěte základní charakteristiky takto určených systémů.
Jaký systém organizace znalostí používá knihovna, kterou nejčastěji navštěvujete? Seznamte se podrobně s tímto systémem, abyste byli schopni o něm mluvit alespoň půl hodiny.
Zvolte si jeden pojem z oblasti vašeho zájmu a sledujte jeho strukturu v různých typech systémů organizace znalostí (číselník, klasifikace, klíčová slova, předmětová hesla, tezaurus).
Uspořádejte (stačí virtuálně) položky vaší osobní knihovny do alespoň dvaceti tříd.

Okruhy

[13.1] Obecné otázky organizace znalostí

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

Definujte znalost v kontextu pojmů informace a data. 53/140

Data představují řetězec znaků, informace se vztahují k jejich významu (v informační vědě je nejambicióznější Floridiho definice informace jako správně uspořádaných, smysluplných a pravdivých dat) a znalost je interpretací těchto informací a začlenění do kontextu (ve filosofii, ale i v informační vědě se rovněž užívá definice znalosti jako zdůvodněného pravdivého přesvědčení). 424/140
Co je obecným smyslem organizace znalostí? 44/140

Uspořádání a reprezentace zaznamenaného poznání za účelem efektivního vyhledávání požadovaných informací s pomocí určených nástrojů a metod. 161/140
Co se rozumí systémem pro organizaci znalostí (knowledge organization system)? 81/140

Struktura, která reprezentuje organizovanou množinu znalostí, obvykle založenou na vyjádření pojmů a jejich vztahů. 124/140
Jaké dva základní typy organizace (pořádání) znalostí lze vydělit podle typu zpracovávaných a zpřístupňovaných informací? 137/140

Identifikační pořádání zaměřené na formální infomace o dokumentu, věcné pořádání zaměřené na informace o obsahu dokumentu. 142/140
Vysvětlete v kontextu organizace znalostí termín heuristika. 63/140

Metoda získávání, shromažďování, třídění a hodnocení pramenů a pramenných informací. Používá se při přípravě technické a vědecké práce. 162/140
Co je doménová analýza? 26/140

Analýza a třídění informací založené na sociálně-kognitivním přístupu k poznání, jejím základem je doména. 124/140
Jak se vymezuje doména v doménové analýze? 46/140

Skupina jednotlivců spojených zájmem o určitý předmět, myšlenkovými paradigmaty a způsoby komunikace. 111/140
Co je předmětem doménové analýzy? 38/140

Komplexní soustava objektů zkoumání, subjektů poznání a informačních objektů a jejich informačních a komunikačních vztahů. 137/140
Co je reprezentace znalostí (knowledge representation)? 56/140

Proces získávání, zaznamenávání a ukládání znalostí do strojem srozumitelné podoby a jejich následné využívání v rámci informačního systému. 162/140

[13.2] Pojem a jeho reprezentace v lingvistice a sémiotice

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

Čím se zabývá sémiotika? 29/140

Je to teoretická věda, která zkoumá vlastnosti znaků a znakových systémů (založených nejen na jazyce). 112/140
Jaký je předmět sémantiky jakožto součásti sémiotiky? 61/140

Význam znaků. 15/140
Co vyjadřuje sémantický (semiotický) trojúhelník? 55/140

Vztahy mezi předmětem (objektivní realitou), pojmem (myšlením) a znakem (jazykem). 87/140
Definujte pojem. 16/140

Zpřítomnění části reality v myšlení. Základní jednotka myšlení, která je vymezena podstatnými vlastnosti předmětů a jevů objektivní skutečnosti. 164/140
Jakou funkci má znak ve vztahu k pojmu? 40/140

Znak je smyslově vnímatelným vyjádřením pojmu, reprezentuje pojem jednotkami z dané soustavy znaků. Zatímco pojem je formální znak, u kterého si znakovost neuvědomujeme (zdá se nám, že jsme v přímém kontaktu s věcmi), vlastní znak je znakem instrumentálním, který funguje pouze tehdy, když víme, že reprezentuje něco jiného. Pojem je rovněž znakem přirozeným, neboť existuje kauzální souvislost mezi ním a věcí, kterou reprezentuje - tato souvislost vzniká v procesu poznání. Vlastní znak je naopak (alespoň pokud jde o jazyk) znakem konvenčním a arbitrárním. 607/140
Vysvětlete, co znamená arbitrárnost znaku. 45/140

Znak má ve vztahu k označovanému nahodilý charakter, neexistuje tedy příčinný vztah mezi znakem a jevem, který označuje. Spojení znaku s věcí zajišťuje jazyková komunita, která znaku užívá. Proto se arbitrární znak nazývá znakem konvenčním, zatímco pokud existuje příčinný vztah mezi znakem a věcí (oheň - kouř), hovoříme o znaku přirozeném. 380/140
Jaké jsou charakteristiky tří základních typů znaku, tj. ikonu, indexu a symbolu? 87/140

Ikon je založen na vnější podobnosti mezi znakem a označovaným, index definuje věcná (často kauzální) souvislost, symbol je arbitrární. 148/140
Jaké jsou tři základní typy vztahů mezi pojmy, které se nejčastěji objevují v systémech organizace znalostí? 119/140

Hierarchický vztah založený na rodo-druhových vztazích; vztah asociace daný příbuzností pojmů; vztah ekvivalence určený shodou významů. 149/140
Jaký je rozdíl mezi homonymií a polysémií? 47/140

U homonymie má jeden výraz více nesouvisejících významů, u polysémie jde o významy geneticky související (např. oko - orgán, na punčoše). Polysémie je založena obvykle na analogii, tedy jistém typu podobnosti, mezi věcmi označenými jedním znakem. 268/140

[13.3] Kategorizace, klasifikace, fazetace

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

Jak je definována kategorie? 29/140

Množina entit (pojmů a věcí), které mají společné vlastnosti. Kategoriemi nazýváme obvykle nejvyšší třídy, které již nejsou podmnožinou tříd jiných. 169/140
Jaké jsou vlastnosti třídy? 30/140

Představuje skupinu klasifikovaných pojmů vzniklou na základě shodných charakteristik, tvoří základní prvek klasifikačního systému. 144/140
Jak je charakterizována klasifikace coby systém? 50/140

Uspořádání pojmů nebo jiných entit do tříd a dalších skupin (podtříd apod.) za účelem vyjádření jejich sémantických vztahů. 143/140
Jak je charakterizována klasifikace coby proces? 49/140

Přidělování notací (znaků tříd) klasifikačního systému za účelem vyjádření obsahu dokumentu. 108/140
Co je klasifikační schéma? 29/140

Reprezentace struktury klasifikačního systému pomocí notací. 65/140
Jaké jsou důsledky klasické teorie kategorií? 49/140

Mj. představa myšlení jako mechanické manipulace s abstraktními pojmy, představa pojmu jako vnitřního zobrazení vnější skutečnosti. 144/140
Co tvrdí teorie prototypů (centrality) ve vztahu k teorii kategorií? 71/140

Členy jedné kategorie nemají stejnou hodnotu, některé její členy jsou pro danou kategorii „nejlepšími příklady“ (prototypy). 139/140
Charakterizujte bázové kategorie a jejich vlastnosti. 55/140

Kategorie, které představují základ lidského myšlení; leží „uvnitř“ hierarchie, členy bázové kategorie si dokážeme představit, protože podle klasického pojetí logiky vyjadřují plně esenci (podstatu) věci, která individuálně existuje. V systému kategorií jde obvykle o druhové pojmy. 315/140
Co je fazeta? 13/140

Množina podtříd vytvořená na základě stejné klasifikační charakteristiky; vyjadřuje vlastnosti, podle kterých se pojmy seskupují do tříd. Jde v podstatě o vymezené části obsahu pojmu. Pomocí fazet lze pojem složit. 235/140

[13.4] Odborná terminologie, terminografie

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

Uveďte definici termínu. 26/140

Jednoslovný nebo víceslovný výraz s jasně určeným pojmovým významem, který je opakovaně užíván v odborných textech. 130/140
Jaké jsou základní vlastnosti termínu? 42/140

Jazyková správnost, ustálenost, jednoznačnost a přesnost, nosnost, motivovanost, mezinárodnost, systémovost. 115/140
Co je nosnost termínu? 23/140

Schopnost termínu vytvářet odvozeniny a složeniny. 54/140
Charakterizujte terminologii. 29/140

Nauka o termínech a jejich místě ve struktuře poznání určitého oboru. 77/140
Co je preskriptivní a deskriptivní terminologie? 50/140

V preskriptivní terminologii se pro vymezení významu termínů používá jasně stanovená definice, v deskriptivní volněji pojatý výklad. 146/140
Jaké existují dvě základní typy definic termínu a která je běžnější, resp. vhodnější, a proč? 109/140

Obsahová (intenzionální) a rozsahová (extenzionální - obsahuje výčet věcí, které pod pojem spadají); vhodnější je obsahová, protože přesněji charakterizuje význam termínu. 192/140
Co je předmětem terminografie? 32/140

Popis termínů a pojmů, tvorba terminologických produktů (např. terminologické slovníky, terminologické databáze), metodologie této činnosti. 152/140
Čím se liší terminografie od lexikografie? (Uveďte alespoň tři rozdíly.) 80/140

Terminografie se zaměřuje na odborný jazyk, buduje strukturovanou soustavu termínů a pojmů, předepisuje použití termínů. 131/140
Jaké jsou tři základní funkce terminologické databáze? 60/140

Informační (poskytuje informaci o termínu), standardizační (kodifikuje termíny), harmonizační (sjednocuje termíny i jejich výklady). 142/140

[13.5] Umělý jazyk jako základ organizace znalostí

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

Jaké jsou charakteristiky přirozeného jazyka? 48/140

Jazyk se vyvíjí, jeho pravidla vyplývají z úzu a užíván konkrétním jazykovým společenstvím. 104/140
Co je typické pro umělý jazyk? 33/140

Je vytvořený a řízený pomocí souboru předem stanovených pravidel, má předem definovaný slovník, sémantiku i syntaxi. 129/140
Co je selekční jazyk? 23/140

Soustava znaků umělého jazyka, pomocí které se vyjadřují charakteristiky dokumentů za účelem jejich pořádání, ukládání a vyhledávání. 153/140
Uveďte definici věcného selekčního jazyka. 47/140

Selekční jazyk používaný pro charakteristiku obsahu dokumentů pomocí věcných údajů; má umožnit vyhledávání dokumentů podle obsahu. 147/140
Jaké jsou tři základní složky selekčního jazyka? 55/140

Slovník, gramatika, syntax. 28/140
Co vyjadřuje princip koordinace v selekčních jazycích? 58/140

Vztahuje se k míře, do jaké jsou komplexní pojmy rozloženy na dílčí jednotky a kombinovány při věcném zpracování a vyhledávání dokumentů. 155/140
Čím se liší postkoordinovaný selekční jazyk od prekoordinovaného? 73/140

Znaky postkoordinovaného systému vyjadřují jednoduché pojmy, které se při indexaci přiřazují nezávisle a při vyhledávání se volně kombinují. U prekordinovaného jazyka jsou pojmy spojovány již v procesu katalogizace. 235/140
Co je selekční údaj? 23/140

Znak selekčního jazyka, pomocí něhož lze organizovat a vyhledávat záznamy, dokumenty nebo informace. 107/140
Co je pořádací znak? 23/140

Obecné označení pro základní prvek slovníku selekčního jazyka (v konkrétních systémech jde např. o klasifikační znak či lexikální jednotku). 157/140

[13.6] Sémantika a syntaktika notačního systému

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

Co je notace? 13/140

Symbol tvořený znaky umělého jazyka, který se používá k označení tříd a jejich vzájemných vztahů při systematickém pořádání informací. 156/140
Co se rozumí základem notace? 31/140

Soubor znaků použitých při tvorbě notace. Mohou to být číslice nebo písmena různých abeced, popř. i další znaky. 126/140
Jaké vlastnosti má čistá notace? 36/140

Skládá se pouze z jednoho typu znaků (např. velká písmena latinské abecedy). 83/140
Jak chápeme sémantiku a syntaktiku v notačním systému? 59/140

Sémantika se týká možnosti vyjádření hierarchických vztahů v notaci, syntaktika se váže k možnosti syntézy, kombinace klasifikačních znaků. 155/140
Jaké jsou základní vlastnosti notace? 40/140

Zapamatovatelnost, pohostinnost, expresivita, syntéza, flexibilita. 68/140
Co znamená expresivita notace? 31/140

Schopnost notace vyjádřit hierarchickou strukturu klasifikace. 64/140
Co znamená pohostinnost notace? 32/140

Schopnost notace umožnit vložení nových klasifikačních znaků a rozšířit klasifikační systém o nové pojmy a struktury. 131/140
Za jakých podmínek lze provádět syntézu notace, tedy tvořit komplexní klasifikační znaky? 98/140

Podmínkou je stanovení pravidel pro syntézu notace a určení pomocných znaků, kterými se jednotlivé klasifikační znaky kombinují. 140/140
Jaký důsledek má fixní délka notace? 41/140

Nemožnost vyjádřit hierarchickou strukturu klasifikace, tedy ztrátu vlastností spojených s expresivitou notace. 117/140

[13.7] Procesy organizace znalostí

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

Jaké tři hlavní procesy obnáší věcné zpracování dokumentů? 69/140

Obsahovou analýzu, identifikaci pojmů, výběr pořádacích znaků selekčního jazyka. 90/140
Co je cílem obsahové analýzy? 32/140

Zjistit obsah dokumentu, formulovat ho ve volně tvořených klíčových slovech a stanovit sémantické dominanty dokumentu. 126/140
Jak se od sebe liší dvě hlavní metody věcného zpracování dokumentů, indexace a klasifikace? 100/140

Cílem indexace je vyjádřit obsah dokumentu souborem lexikálních jednotek, cílem klasifikace je zařadit dokument do klasifikačního systému. 148/140
Co je selekční obraz dokumentu? 33/140

Množina věcných selekčních údajů, které vyjadřují obsah dokumentu jako celku, jeho částí nebo jednotlivých informací v něm obsažených. 152/140
Jak se vyjadřuje kvalita indexace? 35/140

Jako míra shody obsahu selekčního obrazu dokumentu s obsahem dokumentu. 74/140
Jak se stanovuje konzistence indexace? 38/140

Jako míra shody dvou nebo více selekčních obrazů jednoho dokumentu, resp. více obsahově totožných dokumentů. 118/140
Co je fazetová analýza? 25/140

Analýza založená na vyjádření strukturálních, podstatných charakteristik pojmů, označovaných jako fazety. 117/140
Co je principem klastrování? 30/140

Shlukování (klasifikace) informačních objektů, při které dochází k třídění jednotek do skupin (shluků) podle jejich obsahové podobnosti. 151/140
Jaké jsou dvě základní metody automatické indexace dokumentů? 67/140

Extrakce (slovní indexace) - selekční údaje vybrány z textu; přiřazování (pojmová indexace) - selekční údaje vybrány ze selekčního jazyka. 154/140

[13.8] Ontologie jako obecný typ systému organizace znalostí

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

Jak je definována ontologie v kontextu organizace znalostí? 61/140

Reprezentace znalostí v podobě vysoce strukturovaného, univerzálně nebo doménově orientovaného pojmového slovníku (sémantické sítě). 146/140
Jaké jsou typické vlastnosti ontologie? 41/140

Formalizovaný popis pojmů a jejich vztahů, formální a deklarativní reprezentace pojmů. 93/140
Jaké jsou dvě základní složky ontologie? 45/140

Heslář obsahující pojmy a jejich definice a tezaurus zahrnující vztahy mezi pojmy. 88/140
Kdy a kým byla definována ontologie v tom smyslu, v jakém se používá v organizaci znalostí? 98/140

Ontologii poprvé definoval Thomas R. Gruber v roce 1993. 57/140
Z jakých čtyř základních prvků se ontologie skládá? 59/140

Jsou to jedinci, resp. entity, třídy, resp. množiny, atributy, resp. parametry, a vazby, resp. vztahy. 105/140
Uveďte alespoň dva jazyky, které se používají pro formalizaci ontologií. 79/140

Z jazyků s tradiční syntaxí např. OCML (Operational Conceptual Modelling Language), ze značkovacích jazyků např. OWL (Web Ontology Language) 149/140
Co je WordNet? 14/140

Univerzálně zaměřená ontologie v podobě lexikální databáze angličtiny. Na WordNet navazují systémy dalších jazyků vč. češtiny (BalkaNet). 155/140
Jaké jsou možné oblasti použití ontologií? (Uveďte alespoň dvě.) 73/140

Sémantický web, umělá inteligence, softwarové inženýrství, bioinformatika, geografické informační systémy. 118/140
Co je hybridní ontologie? 26/140

Systém založený na kombinaci univerzální a doménově orientované ontologie. 82/140

[13.9] Univerzální klasifikační systémy

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

Vysvětlete termín univerzální klasifikační systém a uveďte příklad. 77/140

Klasifikační systém, který zahrnuje celé univerzum lidského poznání. Např. Mezinárodní desetinné třídění, Třídění Kongresové knihovny. 155/140
Co je třídník? 17/140

Číselné nebo písmenné označení jednotlivých oddílů v klasifikačním schématu. 89/140
Co jsou klasifikační tabulky? 31/140

Klasifikační systém uvedený formou tabulek, kde se seskupují pojmy do tříd, podtříd, oddílů a pododdílů s notacemi a slovními ekvivalenty. 152/140
Co je klasifikační znak? 26/140

Pořádací znak systematického selekčního jazyka. Vyjadřuje téma klasifikovaného dokumentu. 98/140
Popište princip analyticko-syntetického klasifikačního systému. 68/140

Nejprve dochází k rozkladu složených témat na jednotlivé komponenty, označené notacemi, které se následně skládají do klasifikačního znaku. 154/140
Popište princip fazetového klasifikačního systému. 55/140

Klasifikační systém, který organizuje pojmy na základě jejich vlastností do fazet. Způsob třídění umožňuje zařazení objektu do více tříd. 156/140
Popište princip enumerativního klasifikačního systému. 59/140

Tento systém ve svých tabulkách vyjmenovává všechny předměty, které mají být klasifikovány. 103/140
Co představuje formule PMEST v Ranganathanově Dvojtečkovém třídění? 75/140

Soubor pěti základních fazet, které se používají pro třídění dokumentů (osobnost, hmota, energie, prostor, čas). 125/140
Čím je typické Blissovo bibliografické třídění? 55/140

Aplikací specifických principů třídění, založených na vědeckém poznání (soulad, stupňování, kolokace, adaptabilita), a krátkostí notace. 154/140

[13.10] DUPLIKÁT

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

DUPLIKÁT Vysvětlete termín univerzální klasifikační systém a uveďte příklad. 87/140

Klasifikační systém, který zahrnuje celé univerzum lidského poznání. Např. Mezinárodní desetinné třídění, Třídění Kongresové knihovny. 155/140
DUPLIKÁT Co je třídník? 27/140

Číselné nebo písmenné označení jednotlivých oddílů v klasifikačním schématu. 89/140
DUPLIKÁT Co jsou klasifikační tabulky? 41/140

Klasifikační systém uvedený formou tabulek, kde se seskupují pojmy do tříd, podtříd, oddílů a pododdílů s notacemi a slovními ekvivalenty. 152/140
DUPLIKÁT Co je klasifikační znak? 36/140

Pořádací znak systematického selekčního jazyka. Vyjadřuje téma klasifikovaného dokumentu. 98/140
DUPLIKÁT Popište princip analyticko-syntetického klasifikačního systému. 78/140

Nejprve dochází k rozkladu složených témat na jednotlivé komponenty, označené notacemi, které se následně skládají do klasifikačního znaku. 154/140
DUPLIKÁT Popište princip fazetového klasifikačního systému. 65/140

Klasifikační systém, který organizuje pojmy na základě jejich vlastností do fazet. Způsob třídění umožňuje zařazení objektu do více tříd. 156/140
DUPLIKÁT Popište princip enumerativního klasifikačního systému. 69/140

Tento systém ve svých tabulkách vyjmenovává všechny předměty, které mají být klasifikovány. 103/140
DUPLIKÁT Co představuje formule PMEST v Ranganathanově Dvojtečkovém třídění? 85/140

Soubor pěti základních fazet, které se používají pro třídění dokumentů (osobnost, hmota, energie, prostor, čas). 125/140
DUPLIKÁT Čím je typické Blissovo bibliografické třídění? 65/140

Aplikací specifických principů třídění, založených na vědeckém poznání (soulad, stupňování, kolokace, adaptabilita), a krátkostí notace. 154/140