Memex

Pro zájemce

Doporučená literatura

BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.
WHITE, Ryen W. a Resa A. ROTH. Exploratory Search: Beyond the Query-Response Paradigm. Synthesis Lectures on Information Concepts, Retrieval, and Services [online]. 2009, 1(1), 1-98 [cit. 2019-09-14]. DOI: 10.2200/S00174ED1V01Y200901ICR003. ISSN 1947-945X. Dostupné z: http://www.morganclaypool.com/doi/abs/10.2200/S00174ED1V01Y200901ICR003
PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2019-09-14]. Dostupné z: https://bit.ly/2nU2s18
MANNING, Christopher D., Prabhakar RAGHAVAN a Hinrich SCHÜTZE. Introduction to information retrieval. New York: Cambridge University Press, 2008. ISBN 978-0-521-86571-5.

Doporučené aktivity

Proveďte krátkou rešerši na téma spojené s vaší diplomovou prací. Využijte různé zdroje a různé strategie. Snažte se během toho uvědomovat si, jak postupujete a proč.
Zodpovězte následující rešeršní dotaz: Jak se jmenoval trojstěžník, na kterém se kapitán z povídky vydané v Praze nakladatelem F. Kytkou, vydal poznat obyvatele země, jež sluje Senegambie? Povídka vyšla mezi roky 1880 a 1890.
Využijte řízený slovník (v tomto případě MeSH) při vyřešení následující informační potřeby: „Píšu práci na téma barvoslepost. Zajímámě v souvislosti s výkonem nějakého odborného povolání. Dokážete mi k tomu udělat rešerši odborných článků?“ Proveďte pojmovou analýzu za využití různých zdrojů a strategií. Najděte alespoň čtyři relevantní záznamy.
Udělejte si rešerši na téma “Co bude ovlivňovat způsoby jakými vyhledáváme? Jaké trendy nás čekají?” a na jejím základě se pokuste sami popsat, jak bude vypadat oblast vyhledávání informací třeba za deset let.

Okruhy

[14.1] Teorie vyhledávání informací

Otevřená otázka

Jaké je místo vyhledávání informací v rámci informační vědy a v praktické informační činnosti? 108/140

Uzavřené otázky

Co je smyslem hledání informací? 35/140

Nalezení požadovaných informací v dostupných informačních zdrojích pomocí zvolených metod. Nejyvšším cílem je pak naplnění informační potřeby uživatele. 172/140
Co je vyhledávání informací (information retrieval)? 56/140

Odborná činnost, jejímž cílem je identifikace relevantních dokumentů v informačních zdrojích pomocí stanovené rešeršní strategie. 144/140
Co je základem systému pro vyhledávání informací? 55/140

Soubor informačních zdrojů existující v konkrétním technologickém prostředí a doplněný uživatelským rozhraním. 125/140
Jaké jsou základní fáze vyhledávání informací? 54/140

Analýza informačního požadavku, určení informačních zdrojů, určení rešeršní strategie, formulace vyhledávacího dotazu, vyhodnocení výsledků. 159/140
Jaké negativní stavy mohou nastat při vyhledávání informací? 67/140

Stav, kdy nejsou vyhledány relevantní dokumenty nebo stav, kdy jsou vyhledány nerelevantní dokumenty. Potíží při vyhledávání může nastat celá řada a jedním z prvních míst, kde jich nastává mnoho, je tzv. referenční rozhovor. 246/140
Proč není vhodné k vyhledávání využívat pouze Google? 61/140

Např.: Google neindexuje hlubší vrstvy webu, Google nemá otevřenou sepcifikaci vážení vyýsledků, takže nemáme plnou kontrolu nad relevancí výstupu, Google může vytvářet tzv. informační bubliny za základě personalizace výsledků atp. 255/140
K čemu slouží zpětná vazba při vyhledávání informací? 63/140

Slouží ke zlepšení procesu a zejména výsledků vyhledávání. 68/140
Co je to tzv. exploratorní vyhledávání (exploratory search)? 64/140

Je to jeden z nových modelů vyhledávání, který pracuje s otevřeností na vstupu: váhavé dotazy, proximální dokumenty, prozkoumávání prostředí, selektivní výběr, strategie se tvoří postupně... Stojí v kontrastu k vyhledávání, jak ho většinou knihovníci vnímají: jako pevně daný proces který lze přesně propočítat. 350/140
Jak se liší všeobecné a specifické vyhledávání? 55/140

Orientací uživatele ve vyhledávaném tématu (nízká/vysoká), použitím informační zdrojů (obecné/specifické) a kvalitou výsledků (nižší/vyšší). 163/140

[14.2] Subjekty procesu vyhledávání informací

Otevřená otázka

Jaký je hlavní cíl informačního profesionála při poskytování informačních služeb uživatelům v podobě vyhledávání informací? 142/140

Uzavřené otázky

Jak se definuje informační potřeba? 38/140

Jako určitá mezera ve znalostech konkrétní osoby. Je-li uvědoměna, způsobuje aktivitu osoby v podobě informačního chování. 134/140
Co je informační požadavek? 30/140

Formalizovaná informační potřeba, která je subjektivním vyjádřením informační potřeby uživatele v podobě žádosti k informační instituci. 154/140
Jak se projevuje chování uživatele při hledání informací? 64/140

Jde o vědomé úsilí uživatele získat požadované informace a projevuje se interakcí uživatele se systémem pro vyhledávání informací. 145/140
Jaké jsou typy informačních potřeb? 39/140

Vnitřní (latentní), vědomá, formalizovaná (projevená - vyjádřená informačním požadavkem), dohodnutá (také jako kompromisní, v rámci informačního rozhovoru). 175/140
K čemu slouží referenční rozhovor mezi uživatelem a informačním profesionálem? 87/140

K detailnímu určení informační potřeby uživatele před začátkem vyhledávání. Je nutnou podmínkou pro úspěšné vyhledání potřebných informací. Mohou při něm nastat i mnohá nedorozumění a potíže - je třeba mít se na pozoru. 251/140
Jaké otázky by měl klást uživateli informační pracovník na začátku referenčního rozhovoru? 102/140

Měl by klást především otevřené otázky, aby nechal uživatele rozvíjet jeho pohled a jeho chápání informačního požadavku. 136/140
Ovlivňuje typ uživatele (např. student, badatel, manažer apod.) způsob a výsledky vyhledávání? 103/140

Ano, a to zásadně: metody, volba zdrojů i charakter výsledků značně závisí na tom, pro koho je výsledná informace určena. 133/140
Jaké tendence lze pozorovat v chování běžného uživatele při vyhledávání informací? 94/140

Snaha používat přirozený jazyk, omezovat počet klíčových slov, volit nejsnáze přístupné nebo všeobecné zdroje a nástroje (např. Google). 152/140
Existují nějaké normy, které je možné aplikovat na procesy poskytování rešeršních služeb? 101/140

Ano, jsou to například IFLA Digital Reference Guidelines (2002) nebo RUSA (ALA, 1995), *Guidelines for Behavioral Performance of Referenceand Information Service Providers*, kde se stanovuje, jak by se měl informační profesionál chovat během referenčního rozhovoru. 274/140

[14.3] Informační zdroje

Otevřená otázka

Jaký je postup při identifikaci relevantního informačního zdroje pro vyhledávání? 89/140

Uzavřené otázky

Jaké jsou základní charakteristiky informačních zdrojů, podle nichž se určuje jejich kvalita a vhodnost pro konkrétní vyhledávání? 143/140

Typ dokumentu (bibliografické, plnotextové, faktografické IZ), obsah (např. podle oboru), retrospektiva, aktuálnost, úplnost a další. 141/140
Jak se dělí informační zdroje podle dostupnosti? 52/140

Na veřejné (veřejně přístupné), které jsou přístupné nekomerčně (zdarma) nebo komerčně, a na neveřejné (veřejně nepřístupné). 147/140
K čemu slouží sekundární, resp. terciární informační zdroje? 69/140

K identifikaci primárních informačních zdrojů. Typicky jde např. o bibliografie bibliografií, databáze databází apod. 127/140
Jakou funkci mají referenční příručky? 44/140

Jde o dokumenty, které podávají systematický a komentovaný souhrn informačních zdrojů pro vymezenou oblast. 115/140
Jaká je hlavní charakteristika databázových center? 55/140

Databázová centra na komerčním základě zpřístupňují rozsáhlé kolekce databází a umožňují v nich sofistikovaně vyhledávat. 140/140
Uveďte alespoň tři typy organizací, které mohou sloužit jako poskytovatelé přístupu k informačním zdrojům. 118/140

Knihovny, univerzity, databázová centra. 42/140
K čemu slouží při popisu informačních zdrojů metadata? 61/140

Metada určují formální i obsahové vlastnosti informačních zdrojů a umožňují identifikovat relevantní informační zdroje pro vyhledávání. 152/140
Jaký je rozdíl mezi databází a katalogem? 45/140

Obsah databáze je určen obvykle věcně, kdežto katalog prezentuje informace o sbírkách, které vlastní či spravuje daná instituce. 139/140
Jaká je funkce bibliografií z hlediska vyhledávání informací? 67/140

Umožňují strukturovaný přístup k informacím, které v jiných informačních zdrojích nejsou dostupné v dané úplnosti nebo uspořádanosti. 150/140

[14.4] Modely vyhledávání informací

Otevřená otázka

Jakými metodami se měří účinnost jednotlivých modelů vyhledávání? 76/140

Uzavřené otázky

Co jsou to modely vyhledávání? 33/140

Jsou to různé způsoby, jak nad souborem dokumentů efektivně vyhledávat. Modelů existuje celá řada a je dobré je znát, protože silně ovlivňují výstupy z procesu vyhledávání. 191/140
Co je to grafické uživatelské rozhraní? 43/140

Uživatelské rozhraní, které umožňuje uživateli vyhledávat pomocí grafických prvků (např. menu, tlačítka, vyhledávací pole apod.). Většina moderních systémů umožňuje toto vyhledávání. 208/140
Jaký je nejběžnější model používaný pro vyhledávání informací? 75/140

Nejběžnějším modelem pro vyhledávání informací je tzv. booleovský model. 82/140
Definujte booleovský model. 28/140

Model vyhledávání založený na kombinaci klíčových slov a booleovských operátorů, který využívá logických operací (součet, negace apod.). Nejzákladnějšími operátory jsou AND, OR a NOT. 206/140
Jaké jsou hlavní výhody booleovského modelu vyhledávání? 63/140

Hlavními výhodami booleovského modelu jsou jasná formalizace dotazu, jednoduchost a rychlost vyhledávání. Co hledám, to dostanu - logika za operátory AND, OR a NOT je jasná. 183/140
Jaká je hlavní nevýhoda booleovského modelu vyhledávání? 63/140

Booleovský model neumožňuje vyhledávat částečně relevantní dokumenty (vzhledem k omezením logických spojek AND, OR a NOT). 133/140
Vyjmenujte některé z alternativ booleovského modelu vyhledávání. 70/140

Alternativami k booleovskému modelu vyhledávání jsou např. vektorové modely, pravděpodobnostní modely, indexování latentní sémantiky atp. 149/140
Co je to index a indexování dokumentů? 41/140

Index je v podstatě seznam výrazů nacházejících s v dokumentech s odkazy právě na tyto dokumenty -tedy matice termínů a dokumentů. Jejímu sestavování se říká indexování. 188/140
Jaký je princip vektorového modelu vyhledávání? 52/140

Dokumenty i rešeršní dotazy jsou reprezentovány jako vektory založené na klíčových slovech, vzdálenost vektorů pak určuje obsahovou podobnost. 154/140

[14.5] Typologie vyhledávání

Otevřená otázka

Jaké faktory předurčují typ zvoleného vyhledávání? 58/140

Uzavřené otázky

Jaký je rozdíl mezi strukturovaným, nestrukturovaným a plnotextovým vyhledáváním? 89/140

V úrovni zdrojových dat (strukturované - omezení na konkrétní pole, nestrukturované - libovolná metadata, plnotextové - primární dokument). 150/140
Jak funguje pokročilé vyhledávání? 39/140

Pokročilé vyhledávání je založeno na strukturovaném vyhledávání a kombinaci vyhledaných množin dokumentů, lze získat přesnější výsledky. 155/140
Co je to prohlížení (browsing)? 34/140

Metoda procházení dokumentů, která využívá intratextových i intertextových vazeb pro nalézání souvislostí. 119/140
Jaký je princip inkrementálního vyhledávání? 50/140

Uživatel vyhledává informace v dílčích krocích a postupně skládá odpověď na dotaz kombinací více zdrojů, dokud výsledek neodpovídá zadání. 158/140
Na čem je založeno personalizované vyhledávání? 53/140

Na možnosti uživatele upravovat parametry vyhledávání (např. vzhled vyhledávacího rozhraní, řazení výsledků apod.) podle vlastních potřeb. 153/140
Co je základem dotazu podle příkladu (query by example)? 59/140

Konkrétní dokument, který slouží jako vzor pro další vyhledávání; tímto způsobem se dosahuje vysoké přesnosti vyhedávání. 138/140
Co umožňuje federativní vyhledávání? 42/140

Vyhledávání ve více informačních zdrojích pomocí jednotného rozhraní. 79/140
Jakými dvěma základními způsoby lze vyhledávat obrazové dokumenty? 73/140

Obrazové dokumenty lze vyhledávat na základě popisu (metadat) nebo podle vnitřních atributů (barva, tvar, textura apod.). 128/140
Jak se liší data mining (dolování dat) od běžných metod vyhledávání informací? 89/140

Data mining je založen na zpracování velkého množství dat, kde se souvislosti vyhledávají mj. pomocí metod umělé inteligence. 136/140

[14.6] Rešeršní techniky

Otevřená otázka

Jaká je míra standardizace rešeršních technik v jednotlivých informačních zdrojích a jaké jsou překážky standardizace? 131/140

Uzavřené otázky

Jakou základní metodou se při vyhledávání řeší flexe slov? 67/140

Různé tvary stejného slova se řeší pravostranným rozšířením použitých klíčových slov (většinou pomocí znaku * nebo ?). 137/140
Jak fungují proximitní operátory? 36/140

Určují vzdálenost (např. počtem mezilehlých slov) vyhledávaných výrazů, a tím zpřesňují výsledky vyhledávání. 127/140
Jaké jsou dvě základní kategorie stopslov (tj. výrazů vyloučených z indexace a vyhledávání). 103/140

Pomocná slova (např. předložky a spojky) a frekventovaná slova, jejichž selekční síla je nízká nebo nulová - tj. vyskytují se ve většině dokumentů v kolekci. 174/140
Na čem je založeno vážené vyhledávání? 46/140

Na určování relativní důležitosti klíčových slov při vyhledávání, které se obvykle určuje na základě frekvence výrazů v dokumentu. 149/140
K čemu slouží při vyhledávání filtry? 44/140

Filtry se stanovují věcná či formální omezení vyhledávání, omezují rozsah vyhledaných dokumentů a zpřesňují výsledky vyhledávání. Jde například o rok vydání, typ dokumentu, jazyk zdroje atp. 214/140
Co je to rozšiřování vyhledávacího dotazu (jinak též ladění rešerše)? 81/140

Postup úpravy vyhledávacího dotazu na základě výsledků předchozího vyhledávání; dosahuje se jím větší úplnosti či přesnosti výsledků. 154/140
K čemu při vyhledávání slouží řízený slovník? Uveďte alespoň dvě možnosti. 89/140

K výběru vhodných selekčních údajů, ke zpřesnění výsledků vyhledávání, k rozšíření dotazu o další výrazy - nadřazené či podřízené, užší nebo širší. 181/140
Jak funguje booleovský operátor NOT? 38/140

Vylučuje z vyhledávání nežádoucí výrazy, v některých systémech se místo NOT využívá znaménko mínus. 116/140
Jaká je funkce závorek v rešeršním dotazu? 47/140

Závorky se používají k ovlivnění pořadí, ve kterém mají být vyhodnoceny použité vyhledávací operátory. 118/140

[14.7] Rešeršní strategie

Otevřená otázka

Jaké jsou strategie pro rozšíření a zúžení záběru rešerše a pro zvýšení úplnosti a přesnosti vyhledávání? 125/140

Uzavřené otázky

Co je to rešeršní strategie? 31/140

Metodický postup, jak pomocí cílených kroků získat relevantní dokumenty. 79/140
Jaké je užší pojetí rešeršní strategie? 47/140

Zahrnuje vedení dialogu s konkrétním informačním systémem, formulaci a úpravu rešeršního dotazu. 106/140
Jaké je širší pojetí rešeršní strategie? 48/140

Kromě vlastního dialogu s vyhledávacím systémem zahrnuje i výběr a hodnocení informačních zdrojů. 108/140
Co je cílem rešeršní strategie? 35/140

Dosáhnout maximální úplnosti i přesnosti vyhledávání. 61/140
Jak funguje strategie rostoucí perly? 38/140

Jde o postupné rozšiřování dotazu a doplňování dalších klíčových slov; vede k získání dalších výsledků vyhledávání. 138/140
Jaký je základní princip strategie osekávání? 51/140

Na počátku se pracuje s obecnější kategorií, která přináší větší množství výsledků; ty se pak omezují za pomocí dalších rešeršních technik. 164/140
Co je typické pro strategii stavebních kamenů? 49/140

Vytváření dílčích rešerší, které se spojují až v závěru rešerše; vhodné pro složitější a strukturovaná témata. 133/140

[14.8] Rešeršní dotaz

Otevřená otázka

Jaké jsou principiální limity rešeršního dotazu s ohledem na úplnost a přesnost výsledků vyhledávání? 114/140

Uzavřené otázky

Co je to rešeršní dotaz? 27/140

Vyjádření informačního požadavku uživatele v příslušném dotazovacím jazyce, obvykle s použitím klíčových slov a operátorů. 141/140
Jaké jsou základní booleovské operátory? 45/140

AND (najde dokumenty obsahující oba výrazy), OR (najde dokumenty s alespoň jedním z výrazů), NOT (vyloučí dokumenty obsahující druhý výraz). 153/140
Co je to klíčové slovo? 26/140

Významové slovo či slovní spojení vybrané z názvu nebo textu dokumentu a sloužící jako věcný selekční údaj. 122/140
Co je dotazovací jazyk a jakou funkci má při vyhledávání? 63/140

Jazyk určený ke komunikaci uživatele s vyhledávacím programem, umožňuje vyhledávání a případnou úpravu požadovaných dat. 135/140
Co je to Common Command Language (CCL)? 39/140

Dotazovací jazyk příkazového typu určený pro interaktivní vyhledávání informací; jeden z pokusů o standardizaci v dané oblasti. 140/140
K čemu slouží tzv. krácení při vyhledávání. 52/140

K nahrazení počáteční, středové nebo koncové části selekčního výtazu pomocí zástupných znaků; řeší flexi a různé pravopisné tvary slov. 158/140
Kdy se při vyhledávání použije fráze? 43/140

Pokud je třeba najít přesně zadaný soubor znaků nebo výrazů (obvykle se fráze při vyhledávání vyznačuje uvozovkami). 130/140
Jak se liší jednoduchý a složený (pokročilý) rešeršní dotaz? 70/140

Jednoduchý dotaz obsahuje jen klíčová slova, složený dotaz zahrnuje i operátory, definice polí a další nástroje strukturovaného vyhledávání. 155/140
Jaké jsou nástroje automatického rozšiřování rešeršního dotazu? Uveďte alespoň dva. 95/140

Stemming (automatické zkracování slov podle slovních kořenů), pojmové rozšiřování dotazu pomocí řízeného slovníku. 130/140

[14.9] Výsledky vyhledávání a jejich hodnocení

Otevřená otázka

Z jakých pohledů a podle jakých kritérií lze hodnotit výsledky vyhledávání? 84/140

Uzavřené otázky

Co se rozumí výsledkem vyhledávání? 40/140

Informace, která je výsledkem vyhledávacího procesu a splňuje kritéria vyhledávání. 92/140
Co je výsledkem bibliografické rešerše? 43/140

Výsledkem bibliografické rešerše je záznam dokumentu, resp. soubor formálních a věcných metadat o dokumentu. 117/140
Co je výsledkem faktografické rešerše? 42/140

Výsledkem faktografické rešerše je konkrétní informace. 61/140
Jaké jsou vlastnosti relevantního dokumentu? 46/140

Dokument, který odpovídá kritériu relevance, tj. jeho selekční obraz je formálně nebo věcně shodný se selekčním obrazem rešeršního dotazu. 154/140
Jaké nevýhody má hodnocení systému vyhledávání pomocí relevance? 73/140

Hodnocení je binární, nesubjektivní. Změna na vstupu ovšem znamená změnu na výstupu. Informační potřeba se bere jako stabilní a neměnná, což ale v realitě není. Hodnocení je vázáno na kolekci a doménu - ty jsou ale také různé. 251/140
Jak měřit a zjišťovat uživatelské hodnocení vyhledávání? 66/140

Automatizovaně, statisticky (např. návrat na vyhledávač, čas v systému, A/B testování, proklikovost a analýza logů, analýza clickstreamu), nebo skrze uživatelský výzkum (např. etnografické zkoumání, pozorování, zadávání úkolů, kvalitativní metody). 275/140
Jak se liší pertinence od relevance? 38/140

Pertinenci hodnotí konečný uživatel dle svých subjektivních nároků na obsah dokumentů, na rozdíl od relevance ji lze obtížně kvantifikovat. 152/140
Co udává koeficient přesnosti vyhledávání? 48/140

Je definován jako poměr počtu nalezených relevantních záznamů k celkovému počtu záznamů v rešerši. 111/140
Co udává koeficient úplnosti vyhledávání? 47/140

Je definován jako poměr počtu nalezených relevantních záznamů k počtu všech relevantních záznamů v databázi. 121/140

[14.10] Vyhledávání v internetu a nové trendy

Otevřená otázka

Jaká jsou rizika vyhledávání v prostředí internetu s ohledem na kvalitu výsledků vyhledávání? 104/140

Uzavřené otázky

Jaké jsou dvě základní možnosti vyhledávání v prostředí internetu? 76/140

Formulace rešeršního dotazu a jeho realizace pomocí vyhledávačů, použití předmětového katalogu s pevnou hierarchickou strukturou. 141/140
V jakých podobách se v prostředí internetu dají vyhledávat data? 70/140

Jde především o expertní systémy, faktografické databáze, statistické databáze a datové repozitáře. 111/140
Na jakých principech je založeno hodnocení relevance výsledků u webových vyhledávačů? 94/140

Relevance je stanovována algoritmy, které zohledňují metadatový popis, frekvenci klíčových slov, vzájemné vazby a citovanost dokumentů apod. Například Google využívá tzv. PageRank. 196/140
Co je to vícejazyčné vyhledávání (multilingual information retrieval)? 76/140

Vyhledávání ve zdrojích psaných různými jazyky skrze jeden mateřský jazyk bez nutnosti znát jazyky ostatní. 118/140
Jak funguje neuroadaptivní vyhledávání? 43/140

Zatím spíše jen jako koncept. Jde o ovlivnění výsledků vyhledávání skrze zpětnou vazbu získávánou neuroinformatickými technologiemi, tedy implicitními vstupy od uživatele. 188/140
Co je to konverzační vyhledávání (conversational search)? 63/140

Jde o vyhledávání založené na zpracování přirozeného jazyka, které probíhá v podobě běžné konverzace. Příkladem mohou být chatboti nebo hlasoví asistenti. 174/140
Co považujeme za nejhlubší vrstvy webu a jaká specifika tam má vyhledávání? 83/140

Jde o sítě jako je Tor, v potaz musíme brát i moderní koncepty tzv. decentralizovaného internetu. Těžko se pro ně například sestavuje stabilní index. 161/140
Jakou roli hraje při vyhledávání na webu kontext (tzv. contextual search)? 78/140

Ovlivňuje a personalizuje výsledky vyhledávání, což může mít pozitivní i negativní dopady. Roli zde mohou výhledově hrát i technologie IoT či senzory. 165/140
Jakým typem informačního zdroje je Google? 45/140

Žádným, Google není informační zdroj, ale vyhledávač, pomocí něhož se vyhledává v dokumentech přístupných prostřednictvím internetu. 151/140