Pro zájemce

Doporučená literatura

  • Reichel J. (2009). Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.
  • Pickard A.J. (2013). Research methods in information. Edited by Susan Childs - Elizabeth Lomas - Julie McLeod - Andrew K. Shenton. Second edition. London: Facet publishing. xxii, 361. ISBN 9781856048132.
  • Hendl J. (2015). Přehled statistických metod : analýza a metaanalýza dat. Páté, rozšířené vydán. Praha: Portál. 734 stran. ISBN 9788026209812.
  • Hendl J. (2016). Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a r. Praha: Portál. 437 stran. ISBN 9788026209829.

Doporučené aktivity

  • Promyslete si, jakou výzkumnou metodu použijete ve své diplomové práci.
  • Navrhněte, jak v knihovně zjistit spokojenost uživatelů se službami.
  • Navrhněte benchmarkingové indikátory pro hodnocení výkonnosti knihovny.
  • Sledujte pozorně zprávy. Jak reprezentativní jsou výzkumy, které zprávy citují?

Okruhy

[18.1] Teorie - paradigma - výzkum

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jaké jsou základní charakteristiky vědeckého poznávání? 63/140
    Vědecké poznávání je předmětné, systematické, empirické, kritické, kontrolovatelné, redukovatelné a v neposlední řadě i sociálně podmíněné. 160/140
  2. Pro jaký typ výzkumu je charakteristický postup indukce? 59/140
    Indukce je vyvozování závěrů na základě úsudků z jednotlivých případů - je tedy charakteristická pro kvalitativní výzkum. 137/140
  3. Jaké jsou základní fáze kvantitativního výzkumu? 54/140
    1. Teorie. 2. Hypotézy. 3. Operacionalizace. 4. Vzorkování. 5. Sběr dat. 6. Interpretace. 93/140
  4. Co to je evidence-based librarianship? 38/140
    EBL je překládáno jako na důkazech postavené knihovnictví. Přínos tohoto konceptu představuje bezprostřední propojení výzkumu a praxe. 147/140
  5. Jaké druhy výzkumu podle účelu znáte? 42/140
    Rozlišuje se například orientační, deskriptivní, explanační či prognostický výzkum. 94/140
  6. Co je to paradigma? 19/140
    Termínem paradigma se označuje soubor odborníky uznávaných výsledků, které v dané chvíli představují model problémů a jejich řešení 148/140
  7. Co je to teorie? 16/140
    Teorie je soubor vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů) a jejich vztahů, formulovaný s cílem vysvětlit nebo předpovědět tyto jevy. 146/140
  8. Popište krátce schéma kvalitativního výzkumu 49/140
    Kvalitativní výzkum je cyklický proces, ve kterém současně probíhá vzorkování, sběr dat, studium případů a interpretace. 134/140

[18.2] Výzkumný problém a výzkumný proces

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co je to hypotéza? 19/140
    Hypotéza je výrok o vztahu dvou proměnných. 47/140
  2. Jaké znáte typy hypotézy? 28/140
    Nulová, alternativní jednostranná a alternativní oboustranná. 66/140
  3. Jaká jsou základní pravidla pro formulaci výzkumných problémů? 69/140
    Výzkumné problémy by měly mít společenskou, vzdělávací či vědeckou hodnotu, měly by být precizně formulovány, časově i věcně ohraničené. 157/140
  4. Jaké mohou být základní zdroje výzkumných problémů? 59/140
    Výzkumné problémy mohou vycházet z praxe, z odborné literatury. Dalším zdrojem výzkumných problémů bývají vypisované granty. 138/140
  5. Co je to operacionalizace? 26/140
    Operacionalizace je převedení konceptů a vlastností na měřitelné indikátory. 84/140
  6. Operacionalizace je pojem spojený spíše s kvalitativním nebo s kvantitativním výzkumem. 93/140
    Převod sledovaných konceptů na měřitelné indikátory je charakteristický pro kvantitativní výzkum. 107/140
  7. Co je to validita? 18/140
    Pojmem validita se označuje platnost výzkumu. Odpovídá na otázku, zda zkoumáme to, co jsme chtěli zkoumat. 113/140
  8. Jaké znáte zdroje důkazů o validitě? 41/140
    Např. zjevná, výběrová, faktorová, prediktivní, souběžná, diferenciální, konstruktová. 99/140
  9. Co je to reliabilita? 21/140
    Reliabilita se překládá jako spolehlivost výzkumu. Lze ji chápat jako nepřítomnost chyby v měření. 108/140
  10. Jaké znáte typy reliability? 30/140
    Např. test-retest, split-half, paralelní formy, shoda posuzovatelů, vnitřní konzistence 92/140
  11. Může být nereliabilní výzkum zároveň validní? 53/140
    Ne, nespolehlivý výzkum nemůže být validní. Naopak ale platí, že i nevalidní měření může být reliabilní. 120/140

[18.3] Kvantitativní metody

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. K jakým hlavním typům redukce dochází v kvantitativním výzkumu? 70/140
    Dochází k redukci populace na vzorek, reality na proměnné a k redukci pozorovaných vztahů mezi nimi. Redukujeme také čas na jeden bod. 142/140
  2. K jakým druhům zkresnení může docházet v kvantitativním výzkumu? 72/140
    Nejčastější zdroje zkreslení jsou například nepravá korelace, chybějící střední člen, vývojová sekvence či nepravá příčina. 144/140
  3. Jaké znáte specifické typy otázek v dotazníku? 51/140
    V dotaznících se mohou vyskytovat např. otevřené, uzavřené otázky, Likertovy škály, sémantické diferenciály či baterie otázek. 141/140
  4. K čemu slouží bibliometrická analýza? 42/140
    Bibliometrická analýza umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů. 114/140
  5. Co je to analýza logů a k čemu se používá? 48/140
    Při analýze logů jsou vyhodnocovány záznamy o činnosti konkrétní aplikace či webu. Metoda umožňuje pochopit používání elektronické služby. 155/140
  6. Co je to ve výzkumu delfská metoda? 37/140
    Delfská metoda je expertní technika předpovídání budoucích jevů, využívá se však i jako metoda teoretického výzkumu stávajících problémů. 156/140

[18.4] Kvalitativní metody

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jaké jsou hlavní přínosy kvalitaivního výzkumu v ISK? 59/140
    Kvalitaivní výzkum umožňuje hluboké pochopení významů, které aktéři sociálního života připisují různým fenoménům a procesům. 145/140
  2. Z jakých oborů informační vědy a knihovnictví čerpají teoretické rámce a kvalitativní metody výzkumu? 113/140
    Zdrojem teorií a metod kvalitativního výzkumu jsou v ISK zejména sociologie, psychologie, antropologie, pedagogika a komunikační studia. 142/140
  3. Co je to triangulace? 21/140
    Triangulace je kombinace výzkumných metod, která má nejčastěji za cíl zvýšit validitu výzkumu. 104/140
  4. Čím je charakteristické etnografický přístup a metody? 60/140
    Etnografie se soustředí na detailní, přesný popis (spíše než vysvětlení) – realitu je potřeba pozorovat a popsat „taková, jaká je“. 150/140
  5. Jaké jsou hlavní techniky kvalitativního výzkumu v ISK? 59/140
    Hlavními kvalitativními metodami v ISK jsou především hloubkové rozhovory, pozorování, deníky, skupinové rozhovory atd. 129/140
  6. Jaké jsou hlavní zásady zakotvené teorie? 45/140
    Hlavními zásadami zakotvené teorie jsou odstup od zkoumaného problému, skeptický duch a dodržování výzkumných procedur. 130/140
  7. Co je to tzv. teoretické vzorkování? 39/140
    Teoretické vzorkování je postup, kdy současně probíhá sběr dat, analýza, výběr vzorku, až dojde k teoretické saturaci. 131/140
  8. Jak probíhá focus group? 26/140
    Focus group jsou vlastně skupinové rozhovory (typicky 5-12 lidí), které využívají potenciál skupinové dynamiky. 120/140
  9. K čemu slouží v kvalitativním výzkumu tzv. field notes? 60/140
    Field notes slouží v kvalitativním výzkumu k zapisování všech jevů, které by mohly ovlivnit výzkumná data či jejich interpretaci. 141/140

[18.5] Sběr dat

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co označuje v terminologii výzkumu termín "vzorek" nebo "výběrový soubor"? 80/140
    Vzorek je množina subjektů, které ve výzkumu zastupují náš výběrový soubor. Jednotky, které skutečně zkoumáme, pozorujeme 135/140
  2. Co označuje v terminologii výzkumu termín "populace" nebo "základní soubor"? 81/140
    Soubor jednotek, které chceme zkoumat – předpokládáme, že naše výroky jsou pro tento soubor platné. Z populace vybíráme vzorek. 139/140
  3. Kdy můžeme říci o vzorku, že je reprezentativní? 54/140
    Když ve vzorku nalézáme všechny zámé (a ideálně i neznámé) vlastnosti populace ve velmi podobném poměru jako v populaci. 132/140
  4. Co je to cenzus? 16/140
    Cenzus je tzv. úplný výběr - populace a vzorek jsou totožné. 66/140
  5. Snowball výběr je typický pro kvalitativní výzkum. Proč? 62/140
    Snowball technika je vhodná pro specifické neznámé soubory. Nejde v ní o reprezentativitu vztaženou na populaci, ale na výzkumný problém. 146/140
  6. Podle jakých kritérií je dobré se rozhodovat při určování velikosti výzkumného vzorku v kvantitativním výzkumu? 123/140
    Při určování velikosti vzorku rozhoduje homogenita populace, členitost znaků, stupně třídění a zamýšlená míra statistické pravděpodobnosti. 156/140
  7. Co znamená, že je výběr vzorku pravděpodobnostní? 55/140
    V pravděpodobnostvím výběru má každý prvek základního souboru stejnou šanci dostat se do výběrového souboru. 121/140
  8. Jaké jsou hlavní výhody prostého náhodného výběru? 58/140
    Prostý náhodný výběr vyjadřuje všechny známé i neznámé vlastnosti populace. Jsme schopni odhadnout výběrovou chybu. 128/140
  9. Jaké jsou základní druhy pravděpodobnostních výběrů? 60/140
    Prostý náhodný výběr, stratifikovaný náhodný výběr a vícestupňový skupinkový výběr jsou základními druhy pravděpodobnostních výběrů. 155/140

[18.6] Analýza v kvantitativním výzkumu

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Co je to modus? 15/140
    Modus je hodnota, která se v datech vyskytuje nejčastěji. 60/140
  2. Pro jaká data se využívá jako ukazatel míry centrální tendence aritmetický průměr? 92/140
    Aritmetický průměr je vhodný pouze pro kardinální data. 61/140
  3. Co je to medián? 17/140
    Medián dělí řadu výsledků seřazených podle velikosti na dvě stejně početné poloviny. 96/140
  4. Jakých hodnot nabývají nominální proměnné? 49/140
    Nominální proměnné nabývají nečíselných hodnot a nelze je uspořádat hierarchicky či podle velikosti. 112/140
  5. Jakých hodnot nabývají ordinální promenné? 48/140
    Ordinální proměnné nabývají hodnot, u kterých můžeme s jistotou tvrdit, že jedna je vyšší, nemůžeme však s jistotou tvrdit, o kolik. 148/140
  6. Jakých hodnot nabývají kardinální (tzn. Intervalové a poměrové) proměnné? 83/140
    Kardinální proměnné nabývají skutečných měřitelných číselných hodnot - např. věk nebo výše platu. 115/140
  7. Jaké typy proměnných se ve výzkumu objevují? 49/140
    Závislé proměnné, nezávislé proměnné a intervenující proměnné. 74/140
  8. Co v analýze dat znamená zkratka GIGO? 40/140
    GIGO zkracuje pořekadlo „garbage in – garage out“ – pokud jsou na vstupu nekvalitní data, nekvalitní bude i výstup. 127/140
  9. Jaké hodnoty představují tzv. relativní četnosti? 54/140
    Relativní četnost udává podíl četnosti varianty proměnné v souboru. 75/140
  10. Jak vypočítáme při popisu dat rozpětí? 44/140
    Rozpětí je nejjednodušší míra variability a snadno se vypočítá jako rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou. 125/140

[18.7] Analýza v kvantitativním výzkumu II

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jak je v deskriptnivní statistice definován rozptyl? 54/140
    Rozptyl je definován jako střední hodnota kvadrátů odchylek od střední hodnoty (průměru). 98/140
  2. Jak se vypočítá směrodatná odchylka? 41/140
    Směrodatná odchylka se vypočítá jako odmocnina z rozptylu. 63/140
  3. Jaké hodnoty označuje percentil? 34/140
    Percentil x je hodnota, pro kterou platí, že x procent případů má hodnotu menší nebo rovnu. 99/140
  4. Jak se liší míry centrální tendence v tzv. normálním rozložení? 72/140
    V normálním rozložení mají aritmetický průměr, medián a modus mají stejné nebo velmi podobné hodnoty. 113/140
  5. Výsledky třídění druhého stupně se zapisují do specifického typu tabulky. Jak je označována? 103/140
    Pro třídění druhého stupně se používá specifická tabulka - tzv. kontingenční tabulka. 97/140
  6. Jak je formulována tzv. nulová hypotéza? 43/140
    Nulová hypotéza předpokládá stav neexistence rozdílu (tj. předpokládá stav shody) mezi proměnnými/skupinami v populaci. 130/140
  7. Co to je výběrová chyba? 27/140
    Výběrová chyba je chyba, která vyplývá z faktu, že neměříme populaci, ale vzorek. 91/140
  8. Na jaké proceduře je založený test chí-kvadrát? 53/140
    Chí-kvadrát je založený na srovnávání naměřených a očekávaných proměnných. 89/140
  9. Jaké nástroje pro kvantitativní analýzu dat znáte? 55/140
    Ke kvantitativní analýze dat může být využita řada nástrojů, např. Excel, SPSS, Stata, Statistica, RapidMiner, R… 125/140

[18.8] Analýza v kvalitativním výzkumu

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jaké tři druhy kódování se využívají v postupu zakotvené teorie? 73/140
    V zakotvené teorii se uplatňují tři druhy kódování: otevřené, axiální a selektivní. 95/140
  2. Popište paradigmatický model v zakotvené teorii. 51/140
    Paradigmatický model identifikuje jev, jeho příčinné podmínky, kontext a intervenující proměnné, strategie jednání, interakcí a následky 150/140
  3. Popište otevřené kódování. 32/140
    V průběhu otevřeného kódování jsou označovány a pojmenovávány jevy, probíhá základní kategorizace. 113/140
  4. Popište axiální kódování 30/140
    Axiální kódování je proces uvádění subkategorií do vztahu k nějaké kategorii. 88/140
  5. Popište selektivní kódování. 33/140
    Selektivní kódování je proces, kdy se vybere jedna centrální kategorie, která je pak systematicky uváděna do vztahu k ostatním. 137/140
  6. Jaké nástroje pro kvalitativní analýzu znáte? 50/140
    Na kvalitativní analýzu se zaměřují například Atlas.ti, RQDA, MAXQDA, QDA Miner a další. 97/140
  7. Co je to participativní pozorování? 38/140
    Jedná se o druh pozorování, kdy výzkumník je součástí výzkumné skupiny. 81/140
  8. Kdo jsou autoři konceptu zakotvené teorie? 44/140
    Autory zakotvené teorie je dvojice sociologů Anselm Strauss a Barney Glaser. Oba později rozvíjeli vlastní pojetí zakotvené teorie. 138/140
  9. Kdy mluvíme v kvalitativním výzkumu o teoretickém nasycení? 64/140
    Teoretické nasycení nastává ve chvíli, kdy se v datech objevují stále stejné vzorce a kategorie. 104/140

[18.9] Ostatní

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Pro jaká data se hodí koláčové grafy? 42/140
    Koláčové grafy jsou vhodné pro zobrazování nominálních dat s málo kategoriemi. Vhodné je používat je v populárně-naučných článcích. 150/140
  2. Co charakterizuje experimentální design výzkumu? 51/140
    Pro experimenty je charakteristická koexistence experimentální a kontrolní skupiny (ta není vystavena působení sledované proměnné). 141/140
  3. Co je to brainstorming? 23/140
    Brainstorming je metoda skupinové diskuze, která podporuje vznik nových, tvůrčích myšlenek. 98/140
  4. Vyjmenujte některá etická pravidla výzkumu. 47/140
    Výzkumník nesmí své role zneužívat k jiným účelům, musí být nezávislý, je povinnen chránit osobní informace o zkoumaných. 138/140
  5. K čemu slouží při výzkumu informovaný souhlas? 52/140
    Informovaným souhlasem dává participant svolení k výzkumu. Zároveň by součástí mělo být i poučení o okolnostech výzkumu. 135/140
  6. Kdy při vizualizaci dat zvolit tabulku a kdy graf? 51/140
    Tabulku používáme všude tam, kde chceme sdělit přesné hodnoty nebo kde je hodnot málo. Graf naopak ukazuje lépe vztahy mezi hodnotami. 143/140
  7. Co znamená zkratka IMRaD? 26/140
    Introduction, methods, results and discussion. Jedná se o strukturu vědeckého textu. 87/140

[18.10] Ostatní

Otevřená otázka

Není vytvořena. 17/140

Uzavřené otázky

  1. Jaký je rozdíl mezi primárním a sekundárním výzkumem? 60/140
    Primární výzkum pracuje s daty, která byla sesbírána právě pro účely tohoto výzkumu. Sekundrní výzkum analyzuje již existující data. 148/140
  2. Jaké problémy řeší aplikovaný výzkum? 44/140
    Aplikovaný výzkum se zaměřuje na problémy praxe, je realizován často na zakázku či je součástí komerčního výzkumu ve firmách. 141/140
  3. Co charakterizuje tzv. akční výzkum? 39/140
    Akční výzkum je sociálního výzkum, koncipovaný a realizovaný ve spolupráci se všemi aktéry, jeho cílem je najít společné řešení problému. 156/140
  4. Jaký je rozdíl mezi nomotetickým a idiografickým přístupem k výzkumu? 76/140
    Nomotetické metody se snaží o odhalení univerzálních zákonů, idiografické přístupy se soustředí na individuální fakta a procesy. 143/140
  5. Co znamená zkratka CAWI? 25/140
    CAWI označuje Computer Assisted Web Interviewing - tedy dotazování za pomoci počítače. 92/140
  6. Jaké hlavní výhody mají online dotazníky? 46/140
    Online dotazníky snižují časový interval sběru dat, poskytuje možnost okamžité a průběžné kontroly výsledků a jejich základní analýzy. 152/140
  7. Čím se zabývá induktivní statistika? 41/140
    Induktivní (inferenční) statistika se zabývá zobecňováním výsledků výzkumu na vzorku na populaci. 108/140
  8. Jaké jsou základní zásady pro tvorbu otázek do dotazníku? 63/140
    Otázky v dotazníku musí být srozumitelné, jednoznačné, měly by se ptát jen na jednu věc, neměly by být sugestivní. 127/140
  9. Pokud chceme v inferenční statistice porovnat rozdíly průměrů dvou skupin, použijeme: 92/140
    Nezávislý dvouvýběrový t-test 34/140
  10. Pokud chceme v inferenční statistice porovnat rozdíly průměrů v čase o jedné skupině, použijeme: 106/140
    Párový t-test 15/140
  11. Pokud chceme v inferenční statistice porovnat rozdíl průměru skupiny s celopopulačním průměrem, použijeme: 116/140
    Jednovýběrový t-test 23/140
  12. Pokud chceme v inferenční statistice porovnat rozdíly průměrů více než dvou skupin, použijeme: 103/140
    ANOVA 5/140
  13. Pokud chceme v inferenční statistice identifikovat těsnost vztahu dvou proměnných, použijeme: 99/140
    Korelaci 8/140
  14. Pokud jsou data nenormálně rozložená, používáme: 55/140
    Neparametrické (robustní) postupy. V případě normálně robustních dat se používají parametrické postupy. 115/140